Vzdorujte rušivým a negativním myšlenkám

Lidé mají sklon tíhnout k emočně negativním zážitkům. Tento trend vychází z nesouměrného zpracovávání pozitivních a negativních informací.¹

Tyto negativní myšlenkové pochody ovlivňují způsob, kterým vnímáme svět kolem sebe. Sklon klást větší důraz na negativní podněty se pojí s evolučním pohledem, kdy se náš mozek snaží chránit před možným nebezpečím.² Tato tzv. “fight or flight” (bojuj nebo uteč) reakce kráčí ruku v ruce s pozorností, kterou můžeme vinit z nerovnováhy mezi pozitivními a negativními myšlenkovými pochody.³Ti, kteří byli vnímavější vůči nebezpečí, měli větší pravděpodobnost, že přežijí.

Sklon k negativitě je pozorován už od raného dětství. Některé předběžné výzkumy vývoje dětí naznačují, že děti jsou už od tří měsíců života citlivější vůči vnímání informací značících nebezpečí.^4/5 Další důkazy pocházejí ze studií vycházejících ze zobrazovacích metod mozku – negativní události v mozku vyvolaly větší odezvu než ty pozitivní.⁶ Ačkoliv dnes už k přežití není potřeba, abychom byli neustále ve střehu jako naši předkové, sklon k negativitě hraje klíčovou roli ve fungování našich mozků. Ovlivňuje, jak myslíme, cítíme a jak se chováme, a může vyústit v negativní myšlenky, které pak prostupují naší myslí ‚‚proti naší vůli.‘‘⁷ Tyto tzv. rušivé myšlenky mohou mít trvalé účinky na naši duševní pohodu.

Tipy a doporučení

Téměř každý někdy zažil rušivé myšlenky. Existují však postupy, díky kterým je můžete rozpoznat a vyrovnat se s nimi.⁸ Mysl v průběhu dne pracuje s různou intenzitou a frekvencí⁹ a mozek téměř neustále tvoří myšlenky nové. Někdy si myšlenkových pochodů nejsme vědomi, přestože jsou některé z nich rušivé. Proto je potřeba se zastavit a zamyslet se nad tím, jak se kvůli které myšlence cítíte. Je důležité si uvědomit, že sami můžete kontrolovat myšlenky, kterými se zabýváte. Když budete žít v přítomnosti a soustředit se na to, co se děje právě teď,¹⁰získáte víc kontroly nad vlastními myšlenkami a nad tím, jak se v nich cítíte. Když se těchto postupů budete držet, vytrénujete si mozek k menší vnímavosti k rušivým myšlenkám.

Deník

Deník je skvělý nástroj k tomu, abychom se lépe poznali a viděli věci z různých úhlů pohledu.

Pravidelné psaní deníku může:

Zlepšit vaši náladu, pohodu, vaše fyzické a duševní zdraví.
Napomoci k pročištění mysli, zvládání stresu, prozkoumání vlastních pocitů a zapracování prožitků do své mysli.¹ Díky pravidelnému psaní deníku se můžete naučit snáz sepsat vlastní myšlenky a pocity a strukturovat je, a to i v případech, kdy zažíváte tlak.²
Regulovat emoční zážitky³aredukovat příznaky úzkosti, deprese, poruch příjmu potravy, schizofrenie či dalších duševních nemocí.^4/5

Posílit imunitní systém, a to redukováním chemikálií, které se do těla vyplavují v důsledku stresujících situací.⁶
Zlepšit krátkodobou paměť.⁷

Tipy a doporučení

Psaní deníku je nejefektivnější, věnujete-li se mu cca 20 minut denně a nejlépe o samotě. Pište, co vám přijde na mysl tak, jak to přichází, bez cenzury. Deník je přítelem, který vás nesoudí, má vás rád takové, jací jste. Můžete zkoušet začínat věty: „Cítím se/Myslím/Potřebuji/Chci…” a psát v přítomném čase. Někteří lidé upřednostňují psaní na počítači nebo pomocí aplikací v telefonu. Jako nejlepší volba se ale zdápsaní na papír. Kupte si deník a užijte si čas sami se sebou.

K elektronice a technologiím se připojujte (i odpojujte) vědomě

Náš svět stále více přechází do on-line prostředí a technologie se stávají každodenní součástí života lidí každého věku. Tempo, kterým jsou nám představovány nové vynálezy a technologie, se neustále zvyšuje. Zdravotní systémy všude na světě zavádějí svépomocné zásahy s využitím komunikačních technologií, které pacienti denně používají.

Zásahy prostřednictvím internetu, mobilních telefonů, osobních senzorů nebo softwarů se ukázaly jako účinné z hlediska krátkodobého (do 1 roku) zlepšování životního stylu v oblasti stravy, fyzické aktivity, obezity, kouření nebo požívání alkoholu.¹

Pozitivní dopad měly také psychologické zásahy založené na technologických inovacích. Jako příklad můžeme uvést on-line techniky založené na mindfulness (všímavosti), které měly příznivý vliv na deprese, úzkosti, stres i well-being.² Telemedicína a vzdálené monitorování pacientů navíc umožňují efektivní zvládaní chronických nemocí.³ Avšak navzdory těmto nepopiratelným výhodám je nutné brát v úvahu také potenciální riziko, které se s novými technologiemi pojí. Tyto nové technologie bychom měli užívat s rozumem, protože ta samá technologie může být zároveň nápomocná i škodlivá.

Tipy a doporučení

Je-li to možné, ve svém každodenním životě nebuďte na nových technologiích nadměrně závislí. Používejte je s rozumem a jen když jsou potřeba. Závislost na digitálních technologiích totiž může ovlivnit naše mentální schopnosti (jak naznačuje Manfred Spitzer, autor knihy Digital dementia [Digitální demence]). Mimoto, nadměrné používání mobilních zařízení a webových technologií (např. sociálních aplikací nebo interaktivních her) může vést k návykovému chování.⁵

Snažte se netrávit příliš mnoho času on-line, raději ho nahraďte plánovanými off-line aktivitami a lidským kontaktem tváři v tvář.
Jestli je to pro vás tvrdý oříšek, čas strávený on-line si naplánujte dopředu, abyste se vyhnuli jeho přehnanému užívání.
Využijte externích upozornění, které vám pomůžou sledovat čas vymezený pro internet.
Omezte používání určitých on-line aplikací, které potenciálně usnadňují rozvoj návykového chování jako např. hraní on-line her, sledování porna nebo používání sociálních sítí a aplikací.
Co je ještě důležitější – vyvarujte se používání elektronických zařízení před spánkem. Chronické vystavování se modrému světlu, které vydávají mobilní a počítačové zařízení, může mít závažné následky na kvalitu vašeho spánku.⁶

více info

Trénujte pozitivní self-talk

Jako self-talk označujeme vnitřní hlas člověka, který tvoří nekonečný proud myšlenek a který může ovlivnit fungování a výkon.¹ Na rozdíl od negativního self-talku, který má tendenci zvyšovat hladiny stresu a tendenci podlehnout hloubání, je pozitivní self-talk:

Spojen se zlepšováním duševního zdraví a well-beingu.
Nástroj podporující sebevědomí.
Prostředek pro zmírnění úzkosti a deprese.^2/3
Nástrojem k vytvoření strategií vedoucích ke zvládaní různých náročných situacích.^4/5
Účinný jako prevence duševních obtíží.
Pomocníkem v udržování pozornosti a posilování motivace.
Schopný ovlivnit negativní myšlenky a emoce.⁷

Moc pozitivního self-talku spočívá ve změně zaběhlých myšlenkových vzorců.⁶ Tyto změny pak vedou k žádoucímu chování. Pocity a chování můžete změnit tím, že změníte to, na co se v myšlenkách zaměřujete.

Tipy a doporučení

1) Rozpoznejte negativní self-talk: některé situace ve vás mohou vyvolat pochybnosti o sobě samých, a vést tak k negativnímu self-talku. Než se naučíte, jak k sobě mluvit pozitivně, je důležité umět rozpoznat vzorce negativního myšlení a self-talku:⁸

Personalizace: sklon k sebeobviňování.
Magnifikace: sklon k přehánění závažnosti či míry problému.
Katastrofování: sklon očekávat to nejhorší, avšak bez logického vysvětlení či dostatečné argumentace.
Polarizace: sklon soustředit se jenom na negativní nebo jenom pozitivní aspekty, jinými slovy, vidět svět pouze černobíle.

2) Začněte přetvářet váš self-talk např. pomocí následujících kroků:

Negativní: „To nezvládnu.”
Pozitivní: „Jednoho dne se mi to podaří.”

3) Můžete se naučitrozeznávat negativní myšlenky a self-talk a získat dovednosti, které vám pomohou negativní self-talk korigovat. Pro každé tvrzení najděte důkaz, který ho potvrdí, nebo vyvrátí.

Zkontrolujte svůj emoční stav – ne vždy jsme si vědomi myšlenek, které nám běží hlavou. Proto je nevyhnutelné se zastavit a zamyslet se nad tím, jaké pocity se ve vás objevují spolu s vašimi současnými myšlenkami.
Vytvořte si pozitivní afirmace (krátké a posilující věty). Každodenní pozitivní afirmace vám mohou pomoci přesměrovat myšlenky.

Rozeznejte, co je ve vaší moci a co není

Pocit vnímané kontroly se ukazuje jako silný ukazatel duševního zdraví a well-beingu:¹

odráží osobní přesvědčení, že člověk má kontrolu nad svým prostředím a budoucností²
je propojený s naším psychologickým fungováním, poznáváním a chováním³

Někteří jedinci mají sklon kontrolovat aspekty ležící mimo je samotné, nad kterými nemají kontrolu. Existuje mnoho důkazů, že jedinci náchylní ke kontrole takových aspektů jsou citlivější na stres.

Také je známo, že nedostatek kontroly může vést k psychické nepohodě.⁴ Lidé všeobecně preferují vysokou míru kontroly nad vlastním životem.⁵ Z toho důvodu mohou jakékoliv neočekávané změny přinést pocit nejistoty. Covid-19 tady slouží jako dobrý příklad, jelikož nás přinutil významně změnit způsob života.

Tendence mít zvýšený pocit kontroly je také spojena s víc závažnými psychologickými problémy jako např. nástup úzkostí nebo depresivní poruchy.⁶Učení se rozeznat a přijmout to, co máte a nemáte pod kontrolou, vám v tomto ohledu pomůže soustředit se na ty prvky situace, které pod kontrolou máte. Tyto dovednosti vám také pomůžou vyrovnat se s nejistotou.

Tipy a doporučení

Mindfulness je způsob prožívání života „v přítomnosti,“ který zahrnuje proces sebeuvědomění.⁷ Naučte se rozeznat a přijmout věci mimo vaši kontrolu pomocí následujících tipů inspirovaných mindfulness:

Určete, co máte v moci kontrolovat – být si vědomi co můžete a co nemůžete kontrolovatje prvním krokem k silnějšímu já.
Vnímejte své myšlenky a pocity – směrování pozornosti na současnost je klíčem k zvědomění si současného mentálního stavu. Abychom procítili vlastní myšlenky, city a pocity, je potřeba se zastavit a zamyslet nad tím, jak vaše myšlenky ovlivňují vaše emoce.
Zaměřte se na přítomnost – přesunutí pozornosti do přítomnosti vám pomůže zaměřit se na to, co je teď a ne na to, co mohlo bývalo být a co by se mohlo stát. Být si vědom přítomnosti vám pomáhá získat kontrolu nad myšlenkami a emocemi.

více info

Čtěte inspirativní literaturu

Knihy jsou oknem do světa a čtení přináší zábavu a zlepšuje náladu i tvořivost. Čtení knih má mnoho pozitivních dopadů na duševní zdraví a well-being:

Už 30 minut čtení denně vede ke snížení krevního tlaku, srdečního tepu a míry stresu.¹ Četbou knih můžete podpořit vaše společenské vnímání a emoční inteligenci, zejména pak schopnost empatie vůči druhým lidem.² Čtení se může stát rituálem před spaním a může tak pomoci k lepšímu spánku.³

Dále dnes již víme, že čtení vede k rozvoji slovní zásoby, která bývá spojována s intelektovými schopnostmi.⁴ Knihy nám umožňují utéct z reálného světa a z mnohdy náročné reality.⁵ Četbou “příběhů o zotavení” mohou jedinci s duševním onemocněním lépe pochopit mechanismy vedoucí k uzdravení, zažít pocit sounáležitosti a snížit nepříjemné pocity spojené s onemocněním.⁶

Tipy a doporučení

Příběhy mají strukturu – mají začátek, střed a konec. A to je přesně to, co náš mozek potřebuje. Zkuste si tento týden číst alespoň 30 minut denně. Můžete to zkusit těsně předtím, než se uložíte ke spánku nebo si můžete naplánovat konkrétní čas během dne. Důležitá poznámka – nečtěte pouze na přístrojích (např. na telefonu či tabletu – to platí zejména před spaním), čtěte i tištěné knihy. Vyberte si knihu, kterou jste si už dlouho chtěli přečíst, připravte si šálek čaje a užijte si to.

Procvičujte mindfulness nebo meditujte

O mindfulness se nejčastěji hovoří jako o otevřené, všímavé pozornosti a vědomí o tom, co se děje v přítomném okamžiku.¹ Techniky založené na mindfulness se stávají důvěryhodnými nástroji ke:

zlepšování života
snižování míry stresu mezi zdravými jedinci i lidmi, kteří trpí psychiatrickými potížemi^2/3
zlepšování poznávacích funkcí, zejména pozornosti⁴

Jednou z klíčových součástí trénování mindfulness jetrénování schopnosti přivést pozornost zpátky do přítomnosti pokaždé, když se od ní mysl vzdálí. Běžně se k tomu využívají dechová cvičení, kontakt se zemí nebo pomoc zvuků z okolí.

Tipy a doporučení

Jednou z největších výhod mindfulness je fakt, že je časově nenáročná. Nejedná se o hodinovou meditaci v sedě. Existuje mnoho způsobů, jak každý může zapojit mindfulness do své každodenní rutiny, např. při přípravě večeře, za chůze nebo ve veřejné dopravě. Zkuste pozorovat přítomný okamžik a všimnout si všech myšlenek, emocí a tělesných pocitů bez toho, abyste je soudili. Je obzvlášť důležité si uvědomit, že mindfulness není o zbavení se negativních myšlenek, emocí nebo pocitů, ale spíš o jejich chápání jako „pouhých“ mentálních a tělesných událostí, které přijdou a odejdou.

Zkuste si na mindfulness najít 5-10 minut každý den.
Po probuzení si můžete prvně všímat svého dechu, svých myšlenek a pocitů.
Poté se můžete zaměřit nadotek kartáčku na zubech nebo na umývání rukou.
Přiveďte pozornost zpátky ke svým smyslům, např. k vůni polévky nebo zvuku a doteku tekoucí vody.
Na cestě do práce se soustřeďte na kontakt se zemí pod nohama a na zvuky kolem vás.
Kdykoliv se v průběhu dne začnete cítit úzkostně nebo unaveně, zkuste si dát přestávku a uvolnit se zaměřením pozornosti na přítomný okamžik.
Zároveň ale nezapomeňte, že to není soutěž nebo že tato technika nemusí být provedena dokonale, aby vám pomohla.
Je úplně normální, že vás něco vyruší nebo že se budete umět koncentrovat jenom pár minut najednou, zejména v začátcích.

Ostatní doporučení na základě vědeckých důkazů

Najděte si nové zájmy.
Mějte soucit sami se sebou.
Naučte se něco nového.
Zkuste psychoterapii, koučink nebo si zajděte do poradny.
Vzdorujte rušivým a negativním myšlenkám.
Věnujte se sebereflexi.
Vydejte se do přírody.
Vyjadřujte vděčnost.

Reference

K elektronice a technologiím se připojujte (i odpojujte) vědomě

Afshin A, Babalola D, Mclean M, Yu Z, Ma W, Chen CY, Arabi M, Mozaffarian D. Information Technology and Lifestyle: A Systematic Evaluation of Internet and Mobile Interventions for Improving Diet, Physical Activity, Obesity, Tobacco, and Alcohol Use. J Am Heart Assoc. 2016 Aug 31;5(9):e003058. doi: 10.1161/JAHA.115.003058.
Spijkerman MP, Pots WT, Bohlmeijer ET. Effectiveness of online mindfulness-based interventions in improving mental health: A review and meta-analysis of randomised controlled trials. Clin Psychol Rev. 2016 Apr;45:102-14. doi: 10.1016/j.cpr.2016.03.009.
Barclay G, Sabina A, Graham G. Population health and technology: placing people first. Am J Public Health. 2014;104(12):2246-2247. doi:10.2105/AJPH.2014.302334
Spitzer
Sussman CJ, Harper JM, Stahl JL, Weigle P. Internet and Video Game Addictions: Diagnosis, Epidemiology, and Neurobiology. Child Adolesc Psychiatr Clin N Am. 2018 Apr;27(2):307-326. doi: 10.1016/j.chc.2017.11.015. Epub 2018 Feb 1. PMID: 29502753.
Wahl S, Engelhardt M, Schaupp P, Lappe C, Ivanov IV. The inner clock-Blue light sets the human rhythm. J Biophotonics. 2019 Dec;12(12):e201900102. doi: 10.1002/jbio.201900102. Epub 2019 Sep 2. PMID: 31433569; PMCID: PMC7065627.

Deník

Baikie, K. A., & Wilhelm, K. (2005). Emotional and physical health benefits of expressive writing. Advances in Psychiatric Treatment, 11, 338-346. doi:10.1192/apt.11.5.338
Danoff-Burg, S., Mosher, C. E., Seawell, A. H., & Agee, J. D. (2010). Does narrative writing instruction enhance the benefits of expressive writing?. Anxiety, Stress, & Coping, 23(3), 341-352.
Lepore, S. J., Greenberg, M. A., Bruno, M., & Smyth, J. M. (2002). Expressive writing and health: Self-regulation of emotion-related experience, physiology, and behavior.
Smyth, J. M., Johnson, J. A., Auer, B. J., Lehman, E., Talamo, G., & Sciamanna, C. N. (2018). Online positive affect journaling in the improvement of mental distress and well-being in general medical patients with elevated anxiety symptoms: a preliminary randomized controlled trial. JMIR mental health, 5(4), e11290.
Purcell, M. (2020). The Health Benefits of Journaling. Psych Central. Retrieved on October 24, 2020, from psychcentral.com/lib/the-health-benefits-of-journaling/ 
Smyth, J. M., Stone, A. A., Hurewitz, A., & Kaell, A. (1999). Effects of writing about stressful experiences on symptom reduction in patients with asthma or rheumatoid arthritis: A randomized trial. Jama, 281(14), 1304-1309.
Klein, K., & Boals, A. (2001). Expressive writing can increase working memory capacity. Journal of experimental psychology: General, 130(3), 520.

Vzdorujte rušivým a negativním myšlenkám

Vaish, A., Grossmann, T., & Woodward, A. (2008). Not all emotions are created equal: the negativity bias in social-emotional development. Psychological bulletin, 134(3), 383.
Cacioppo, J. T., Cacioppo, S., & Gollan, J. K. (2014). The negativity bias: Conceptualization, quantification, and individual differences. Behavioral and Brain Sciences, 37(3), 309.
Huang, Y. X., & Luo, Y. J. (2006). Temporal course of emotional negativity bias: an ERP study. Neuroscience letters, 398(1-2), 91-96.
Mumme, D. L., & Fernald, A. (2003). The infant as onlooker: Learning from emotional reactions observed in a television scenario. Child development, 74(1), 221-237.
Hamlin, J.K., Wynn, K., & Bloom, P. (2010).Three‐month‐olds show a negativity bias in their social evaluations. Developmental science, 13(6), 923-929.
Ito, T. A., Larsen, J. T., Smith, N. K., & Cacioppo, J. T. (1998). Negative information weighs more heavily on the brain: the negativity bias in evaluative categorizations. Journal of personality and social psychology, 75(4), 887.
Winston, S. M., & Seif, M. N. (2017). Overcoming unwanted intrusive thoughts: A CBT-based guide to getting over frightening, obsessive, or disturbing thoughts. New Harbinger Publications.
Winston, S. M., & Seif, M. N. (2017). Overcoming unwanted intrusive thoughts: A CBT-based guide to getting over frightening, obsessive, or disturbing thoughts. New Harbinger Publications.
Smith, G. K., Mills, C., Paxton, A., & Christoff, K. (2018). Mind-wandering rates fluctuate across the day: evidence from an experience-sampling study. Cognitive research: principles and implications, 3(1), 54.
Winston, S. M., & Seif, M. N. (2017). Overcoming unwanted intrusive thoughts: A CBT-based guide to getting over frightening, obsessive, or disturbing thoughts. New Harbinger Publications.

Trénujte pozitivní self-talk (mluvení sami k sobě)

Yaratan, H., & Yucesoylu, R. (2010). Self-esteem, self-concept, self-talk and significant others’ statements in fifth grade students: Differences according to gender and school type. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 2(2), 3506-3518.
Tod, D., Hardy, J., & Oliver, E. (2011). Effects of self-talk: A systematic review. Journal of Sport and Exercise Psychology, 33(5), 666-687.
Michl, L. C., McLaughlin, K. A., Shepherd, K., & Nolen-Hoeksema, S. (2013). Rumination as a mechanism linking stressful life events to symptoms of depression and anxiety: Longitudinal evidence in early adolescents and adults. Journal of abnormal psychology, 122(2), 339.
Beck, J. S., & Beck, A. T. (1995). Cognitive therapy: Basics and beyond (No. Sirsi) i9780898628470). New York: Guilford press.
Hatzigeorgiadis, A., Zourbanos, N., Mpoumpaki, S., & Theodorakis, Y. (2009). Mechanisms underlying the self-talk–performance relationship: The effects of motivational self-talk on self-confidence and anxiety. Psychology of Sport and exercise, 10(1), 186-192.
Hamilton, R., Miedema, B., MacIntyre, L., & Easley, J. (2011). Using a positive self-talk intervention to enhance coping skills in breast cancer survivors: lessons from a community-based group delivery model. Current Oncology, 18(2), e46.
Johnson, J. J. M., Hrycaiko, D. W., Johnson, G. V., & Hallas, J. M. (2004). Self-talk and female youth soccer performance. The Sport Psychologist, 18, 44–59. doi.org/10.1123/tsp.18.1.44 
Hamilton, R., Miedema, B., MacIntyre, L., & Easley, J. (2011). Using a positive self-talk intervention to enhance coping skills in breast cancer survivors: lessons from a community-based group delivery model. Current Oncology, 18(2), e46.

Rozeznejte, co je ve Vaší moci a co není

Dijkstra, M., & Homan, A. C. (2016). Engaging in rather than disengaging from stress: Effective coping and perceived control. Frontiers in psychology, 7, 1415.
Rotter, J. B. (1990). Internal versus external control of reinforcement: A case history of a variable. American psychologist, 45(4), 489.
Spielberger, C. (2004). Encyclopedia of applied psychology. Academic press.
Roddenberry, A., & Renk, K. (2010). Locus of control and self-efficacy: potential mediators of stress, illness, and utilization of health services in college students. Child Psychiatry & Human Development, 41(4), 353-370.
Spielberger, C. (2004). Encyclopedia of applied psychology. Academic press.
Hovenkamp-Hermelink, J. H., Jeronimus, B. F., Spinhoven, P., Penninx, B. W., Schoevers, R. A., & Riese, H. (2019). Differential associations of locus of control with anxiety, depression and life-events: A five-wave, nine-year study to test stability and change. Journal of affective disorders, 253, 26-34.
Reich, J. W., & Infurna, F. J. (Eds.). (2017). Perceived control: Theory, research, and practice in the first 50 years. Oxford University Press.

Čtěte inspirativní literaturu

Rizzolo, D., Zipp, G. P., Stiskal, D., & Simpkins, S. (2009). Stress management strategies for students: The immediate effects of yoga, humor, and reading on stress. Journal of College Teaching & Learning (TLC), 6(8).
Djikic, M., Oatley, K., & Moldoveanu, M. C. (2013). Reading other minds: Effects of literature on empathy. Scientific Study of Literature, 3(1), 28-47.
Mindell, J. A., Meltzer, L. J., Carskadon, M. A., & Chervin, R. D. (2009). Developmental aspects of sleep hygiene: findings from the 2004 National Sleep Foundation Sleep in America Poll. Sleep medicine, 10(7), 771-779.
Smith, B. L., Smith, T. D., Taylor, L., & Hobby, M. (2005). Relationship between intelligence and vocabulary. Perceptual and Motor Skills, 100(1), 101-108.
Begum, S. (2011). Readers' advisory and underestimated roles of escapist reading. Library Review.
Rennick-Egglestone, S., Morgan, K., Llewellyn-Beardsley, J., Ramsay, A., McGranahan, R., Gillard, S., ... & Pinfold, V. (2019). Mental health recovery narratives and their impact on recipients: systematic review and narrative synthesis. The Canadian Journal of Psychiatry, 64(10), 669-679.).

Procvičujte mindfulness nebo meditujte

Brown, K. W. & Ryan, R. M. (2004). Perils and promise in defining and measuring mindfulness: Observations from experience. Clinical Psychology: Science & Practice, 11(3), 242
Khoury, B., Lecomte, T., Fortin, G., Masse, M., Therien, P., Bouchard, V., ... & Hofmann, S. G. (2013). Mindfulness-based therapy: a comprehensive meta-analysis. Clinical psychology review, 33(6), 763-771.
Zoogman, Sarah & Goldberg, Simon & Hoyt, William & Miller, Lisa. (2014). Mindfulness Interventions with Youth: A Meta-Analysis. Mindfulness. 6. 10.1007/s12671-013-0260-4.
Semple, R. J. (2010). Does mindfulness meditation enhance attention? A randomized controlled trial. Mindfulness, 1(2), 121-130.