Hledejte smysluplnou práci

Vnímání práce jako smysluplné se zakládá na pocitu vlastní hodnoty a užitečnosti v práci, a to podle daných standardů. Vnímaná smysluplnost úzce souvisí s vlastním úsudkem a vnitřní motivací, spíše než s tlaky z vnějšku a s hodnocením od okolí.1/2 Práce, která je důležitá pro okolí (přináší „širší prospěch”) a smysluplná pro toho, kdo ji vykonává, je úzce propojena s lepším duševním zdravím a pohodou.3/4/5

Snadnou cestou k určení smysluplnosti práce může být položení otázek pro sebe sama jako: 

Našel jsem si smysluplnou kariérní cestu?,” 
Přispívá má práce mému osobnímu rozvoji?,” 
Přináší má práce pozitivní změny ve světě, je přínosem, případně slouží k širšímu dobru?.” 6/7

Profese

Stěžejními aspekty smysluplné práce jsou:8/9/10/11

  • Sebeaktualizace: uvědomování si a vyjadřování vlastního potenciálu či životního cíle skrze danou práci.
  • Vliv na okolí: pozitivní dopad na druhé, služba druhým.
  • Pocity osobní úspěšnosti: případně rozvoj vlastního já.
  • Kariérní rozvoj: víra v to, že skrze danou práci může dojít k naplnění cílů.
  • Jednota s druhými: pečující vztahy, dávají nám pocit, že někam patříme.
  • Autonomie: kde daný člověk cítí, že jeho aktivity vychází z jeho já a ukazují, kým je (nejsou jen výsledkem nějakých vnějších vlivů).
  • Přínos pro druhé: pocit, že to, co daný jedinec dělá, má pozitivní dopad na druhé.
  • Pocit vlastní kompetentnosti: pokud člověk  vnímá, že je jeho úsilí vynaložené efektivně.

Ať už máte přínosnou práci či nikoliv, může pro vás být užitečné vyzkoušet nové způsoby pomáhání druhým skrze běžnou pracovní rutinu.12/13/14/15 Uspokojování vlastních potřeb a potřeb druhých by mělo být v rovnováze. Pokud toto není dlouhodobě možné, může dojít ke ztrátě smysluplnosti dané práce.16 Slouží-li celé organizace společnosti přínosným způsobem, hovoříme o hodnotné práci.17 

Vnímání něčí práce jako smysluplné úzce souvisí s/e:

  • Nižší mírou duševních potíží jako je stres, deprese, nepřátelskost a úzkostnost.17/18/19/20
  • Ochranou před vyhořením a problémy s duševním zdravím.21/22
  • Snazším překonáváním i zátěžových a pracovní situací, proto byste si měli hledat takovou práci, která je navíc uspokojující a/nebo zábavná.23
  • Nižší mírou negativních dopadů pracovního stresu v podobě nezdravého jednání (např. špatné stravovací návyky, užívání tabáku, alkoholu).24 

Podporující a férové prostředí a dobré vztahy na pracovišti jsou pro vnímání smysluplnosti práce důležité.25/26


Tipy a doporučení

  • Hledejte možnost seberealizace: najít a využít vaše životní hodnoty a cíle. Zkuste si vybavit, co vám přináší radost, co vám vlévá krev do žil, nebo promluvte se svým blízkým člověkem o tom, co je pro vás ve vašem osobním a pracovním životě důležité.
  • Zamyslete se, zda vám vaše práce přináší zároveňpocit smysluplnosti i uspokojení. Pracujete-li v pozici, která přináší širší dobro, ale postrádáte uspokojení ze své práce, může to nějak souviset s mírou zátěže či dokonce úzkostí. Zkuste najít rovnováhu mezi pracování pro druhé a pracováním pro sebe. Vaše práce by měla uspokojovat také vás!
  • Všimněte si, zda má vaše práce nějaký společenský dopad, nebo zda přináší něco prospěšného druhým. Nebojte, nemusíte být hned doktorka nebo učitel. Spousta povolání je důležitá pro spoustu lidí a pro společnost přesto, že to nemusí být zřejmé na první pohled. Zamyslete se nad tím, jaký druh pozitivního dopadu má vaše práce na vaše zákazníky či klienty? Jaký rozdíl jim do jejich životů přináší, pokud děláte svoji práci dobře? Nevidíte-li přímý dopad vaší práce na okolí, zkuste hledat nové cesty, jak se se svými zákazníky a klienty dostat do užšího kontaktu.
  • Hledejte nové způsoby, jak pomáhat ostatním během své pravidelné pracovní rutiny, jakkoliv malé drobnosti by to mohly být. Napadá vás, jak by se dalo někomu zlepšit den? Může jít o drobnosti, malé detaily či chvilky, které mohou přinést další význam do toho, co děláte. A to je velká věc. Lidé, kteří pomáhají druhým v průběhu dne zažívají z dlouhodobého hlediska větší pocit smysluplnosti své práce.27
  • Přemýšlejte, zda jsou vaše kariérní cíle propojeny nebo jak mohou být přímo dosaženy přímo ve vašem zaměstnání. Pokud ne, jak jinak se k nim můžete přiblížit? Pokud si nejste jisti, můžete si o tom promluvit s někým blízkým, popř. si najít mentora z vaší profese, nebo využít konzultace u profesionálního kariérního poradce či kariérního kouče.
  • Je možné, že jakmile naleznete smysluplnou práci, bude vás také víc bavit. Větší angažovanost může být signálem, že daná pozice je pro Vás vhodná volba. 
  • Dělejte to, v čem jste dobří. Pocit kompetentnosti a uplatnění schopností ve vašem oboru přináší význam tomu, co děláte.
  • Najděte si takovou práci, kde vás šéf nebo nadřízený povede posilujícím a zodpovědným způsobem.
  • Najděte si tým, do kterého zapadnete a pracujte na svých vztazích se spolupracovníky. Najděte ty, se kterými pro Vás bude snadné dobře vycházet. Být součástí komunity a mít dobré vztahy s Vašimi kolegy může podpořit smysluplnost, kterou budete vnímat při vykonávání Vaší práce.
  • Pracujete-li na částečný úvazek, zvažte větší úvazek, jsou-li pro to dobré podmínky. Ti, kteří pracují na zkrácený úvazek mohou nacházet méně smyslu ve své práci ve srovnání se svými kolegy pracujícími na hlavní pracovní poměr.28
  • Zamyslete se, zda vaše organizace slouží společnosti a zda je v souladu s vašimi hodnotami. Máte-li pocit, že to není váš případ, můžete v rámci své organizace podpořit aktivity jako dobrovolnictví vašeho týmu pro dobrý účel, nebo nastartujte interní program rozvoje zaměstnanců.
  • Pokud pracujete pro společnost, která je v naprostém nesouladu s vašimi hodnotami a představami o vhodné práci (např. práce pro tabákový průmysl či společnost vyrábějící alkohol, jste-li nekuřák a odpůrce alkoholu), je možná čas začít budovat kariéru někde jinde, kde budete mít možnost zažít pocit smysluplné pracovní zkušenosti. Může to být stejná profese, jen na jiném místě.
Zdravé pracoviště

Přispívejte k pracovnímu prostředí podporujícímu duševní zdraví

Dobré pracovní podmínky, kvalitní vedení a kolegiální vztahy přináší celkovou pohodu v práci. Přispívá k pokrytí naších základních potřeb, dává nám cíl a význam a poskytuje smysl a příležitost k rozvoji.1 

Naopak stresující a náročné pracoviště bez adekvátní podpory může být nezdravé i z hlediska duševního a může souviset s vysokou mírou stresu, vyhoření, depresí a úzkostí.2/3 Takové prostředí  zvyšuje pravděpodobnost duševního stresu či nemoci a zhoršuje stávající duševní nemoc.4

Rizikové faktory

Na pracovišti se mohou objevit rizikové faktory, které jsou spojené se zvýšenou mírou problémů v oblasti duševního zdraví. Mezi ně patří:

  • Vysoké pracovní nároky.
  • Nízká možnost kontroly.
  • Nízká sociální podpora na pracovišti.
  • Odměna neodpovídající vynaloženému úsilí.
  • Nespravedlivé rozdělování odměn a nespravedlnost v přiznaných zásluhách managementem.
  • Organizační změny.
  • Nejistá práce, dočasná práce.
  • Atypické pracovní hodiny.
  • Šikana.
  • Stres související s pozicí, kdy jedinec postrádá informace nebo když jsou očekávání protichůdná.5 

Duševní nemoc je v nejvyspělejších zemích hlavní příčinou pracovní neschopnosti.6 Přesto lidé, kteří zažili duševní potíže, potřebují pracovat stejně, jako kdokoliv jiný (pokud to zdravotní stav dovolí). Pravděpodobně jste se ve své práci setkali s někým s takovou zkušeností nebo jste možná zažili duševní potíže sami... Již samotná schopnost mluvit o duševním zdraví přispívá ke zdravému pracovišti, kolegiálním vztahům a vzájemné podpoře.

Absolvování programů zaměřených na oblast duševního zdraví mohou, podle účastníků takových programů:7 

  • Být prospěšné pro snižování stigmatizace a pro podporu odolnosti a schopnosti zvládat obtížné situace.
  • Pomoci zvýšit povědomí o duševním zdraví.
  • Přinést větší komfort při odhalování potíží s duševním zdravím ostatním (rodině, přátelům, nebo třeba zaměstnavateli).
  • Usnadnit hledání podpory.8

Ochranné faktory

K vytvoření zdravého pracovního prostředí výzkum9 doporučuje změny v šesti oblastech:

  1. Plánování a řízení práce s cílem minimalizovat škodlivost.
  2. Podpora ochranných faktorů na organizační úrovni k maximalizaci odolnosti.
  3. Zvyšování osobní odolnosti.
  4. Podpora a umožnění včasného hledání pomoci v případě zhoršeného duševního zdraví.
  5. Podpora zaměstnanců zotavujících se z duševní nemoci.
  6. Zvyšování povědomí o mentálních nemocí a zmenšování stigmatu.

Americká psychologická společnost identifikovala pět prvků psychologicky zdravého pracoviště:10/11

  • Rovnováha mezi pracovním a osobním životem: Je důležité mít život a povinnosti mimo práci, ať už jde o rodinu a děti, nebo něco jiného. Využívání programů podpory rodiny a dalších flexibilních úprav na pracovišti může pomoci dosáhnout dobré rovnováhy v životě zaměstnanců (např. mateřská škola blízko pracoviště, flexibilní směny/sdílení práce).
  • Růst a rozvoj zaměstnanců: Kromě úkolů je práce také o získávání zkušeností, učení se novým věcem, interakci s kolegy, rozšiřování obzorů.
  • Zdraví a bezpečnost: Stejně jako fyzické zdraví je i duševní zdraví důležitou součástí celkové pohody. Začíná to duševní pohodou a schopností zvládat stres. Prvním krokem je pracovat na své odolnosti. Intervence založené na mindfulness mohou zlepšit váš způsob zvládání stresu a pomáhat předcházet či zlepšovat úzkost, stres a nepohodu, depresi a syndrom vyhoření, zatímco zlepšují pohodu a mohou pomoci s kvalitou spánku.12/13/14
  • Docenění zaměstnance: Získat za práci uznání je důležité, ať už ve formě peněz, veřejné komunikace, ceny za „nejlepšího zaměstnance“ nebo osobního uznání. Dobrý vůdce by měl pamatovat na uznání dobré práce a úsilí týmu. Zapojení zaměstnanců: Je důležité rozhodovat se, přinášet nápady a nové pohledy a řešit problémy v práci. To vyžaduje určitou úroveň samostatnosti v práci a skutečného zapojení do rozhodování, které jako klíčový psychosociální faktor na pracovišti označila i WHO.15

Tipy a doporučení

  • Naučte se techniky zvládání stresu a tlaku v práci. Pokud se to zdá složité, může vás vést psycholog nebo jiný odborník na duševní zdraví. Například techniky zvládání stresu založené na KBT (kognitivně-behaviorální terapie) jsou účinné pro zlepšení well-beingu a fungování v práci17 a také ve snižování deprese.18 Můžete rovněž využít programy nabízené zaměstnavatelem jako výhody (např. školení odolnosti, zvládání stresu; management času a další) - vyzkoušejte je!
  • Mindfulness může být dobrým způsobem, jak se začít zlepšovat při zvládání stresu a úzkosti. Některé společnosti nabízejí zaměstnancům programy založené na mindfulness. Pokud tomu tak není, zkuste najít kvalifikovaného, zkušeného učitele mindfulness a naučit se několik základních technik. Pokud to pro Vás funguje, proč tuto informaci nerozšířit? Na konci můžete pro svůj tým uspořádat program založený na mindfulness s kvalifikovaným lektorem na vašem pracovišti. Vy a vaši kolegové můžete také těžit z online školení zaměřeného na mindfulness.19
  • Zaměřte se na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zajistěte si kvalitní život i mimo práci. Může to být rodina, koníčky, jiné projekty nebo věci, které se chcete naučit a vyzkoušet - vyhraďte si čas na tyto oblasti svého života a neváhejte odejít z práce včas, abyste si je užili. Zjistěte, zda Vaše pracoviště nabízí programy zaměřené na vyvážení pracovního a osobního života nebo flexibilní řešení, která Vám mohou pomoci v životě dosáhnout větší rovnováhu (např. úprava pracovní doby).  
  • Zapojte se do aktivit podporujících váš růst a rozvoj v práci. Zjistěte, zda nenajdete zkušeného kolegu, od kterého byste se učili/který by vás vedl. Hledejte nové typy úkolů, které by vám umožnily uplatnit nově získané dovednosti v praxi. Můžete studovat samostatně a poté své nové know-how přenést do své práce jako novou zručnost. Můžete si vyzkoušet roli vůdce (začněte s konkrétní pracovní skupinou v týmu). Některá pracoviště mají vzdělávací/rozvojové programy nebo akademie, na jiných záleží na jednotlivcích, zda jejich práce zajistí jejich růst. Zaujměte aktivní roli ve svém vlastním růstu.
  • Přispějte k rozvoji otevřenější debaty o duševním zdraví na pracovišti a pomozte odstránit tabu. Můžete začít tím, že se zeptáte svých kolegů/kolegyň, jak se jim v poslední době daří. Efektivnějším způsobem je zapojit se do (nebo zorganizovat) projekt o povědomí o duševním zdraví na vašem pracovišti. Všimněte si, že mluvit o duševním zdraví, které všichni máme, může být užitečnější a bude to méně stigmatizováno než mluvit o duševních onemocněních.
  • Pokud máte pocit, že na vašem pracovišti chybí uznání, najděte způsob, jak to napravit - často stačí ostatním říct, co na jejich práci oceňujete, co považujete za skutečně užitečné, dobře provedené, výjimečné. Jednoduchý úpřímný kompliment od kolegy může mít velký význam. Pokud řídíte/vedete tým, měli byste věnovat zvláštní pozornost uznání dobré práce vašeho týmu! 
  • Zjistěte, zda se ve vaší práci můžete podílet na rozhodování. Chcete-li rozšířit své zapojení, zkuste se připojit (nebo vytvořit) samostatně spravovanou pracovní skupinu a zapojit se zde novým způsobem.
  • Seznamte se s nezdravými pracovními vzorci (stresující návyky, přepracování s nadčasy, soustředění celého života na práci, apod.) - zjistěte, zda ve vašem způsobu práce nějaké jsou, a aktivně se pokuste chovat jinak. Seznamte se se strategiemi prevence vyhoření.
  • Zjistěte,jak vztahy mezi zaměstnanci ovlivňují pracoviště, a investujte do jejich udržování nebo zlepšování. Jednoduchá otázka „Jak se máš?“ s upřímným zájmem vám může pomoci být otevřený ke svému kolegovi.
  • Jste manažer/team leader? Vaše možnosti, jak přispět k duševnímu zdraví na pracovišti, jsou široké. Zvažte:
    • Absolvování školení v oblasti vedení a řízení zaměřeného na well-being zaměstnanců a duševní zdraví.
    • Zorientujte se v tématu duševního zdraví, zvažte implementaci anti-stigma programu ve vašem týmu/společnosti, abyste odstranili tabu v oblasti duševního zdraví.
    • Investujte do kvalitních vztahů se svým týmem v rámci zdravých mezí.
    • Zvažte zavedení intervenčních programů pro zaměstnance založených na mindfulness.
  • Naučte se time-managementu: Pokud chcete systematicky rozvíjet podporu duševního zdraví na pracovišti, můžete se obrátit na Národní ústav duševního zdraví, který vám s rozvojem a implementací takovýchto programů pomůže.

Ostatní doporučení na základě vědeckých důkazů

  • Udržujte rovnováhu mezi osobním a pracovním životem.
  • Budujte se spolupracovníky dobré vztahy.

Reference

Hledejte smysluplnou práci
  1. Lips-Wiersma, M., & Wright, S. (2012). Measuring the meaning of meaningful work: Development and validation of the Comprehensive Meaningful Work Scale (CMWS). Group & Organization Management, 37(5) 655–685. doi: 10.1177/1059601112461578
  2. Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The Work and Meaning Inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322-337. doi:10.1177/1069072711436160 
  3. Fairlie, P. (2011). Meaningful work, employee engagement, and other key employee outcomes: implications for human resource development. Advances in Developing Human Resources, 13(4):508-525. doi:10.1177/1523422311431679
  4. Fairlie, P. (2013). Meaningful work is healthy work. In R. J. Burke & C. L. Cooper (Eds.), The fulfilling workplace: The organization's role in achieving individual and organizational health (187-205).  Surrey, England: Gower Publishing. doi:10.13140/2.1.4825.4086
  5. Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The Work and Meaning Inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322-337. doi:10.1177/1069072711436160 
  6. Kim, M., & Beehr, T. A. (2018). Organization-based self-esteem and meaningful work mediate effects of empowering leadership on employee behaviors and well-being. Journal of Leadership & Organizational Studies, 25(4), 385-398. doi:10.1177/1548051818762337
  7. Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The Work and Meaning Inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322-337. doi:10.1177/1069072711436160 
  8. Fairlie, P. (2013). Meaningful work is healthy work. In R. J. Burke & C. L. Cooper (Eds.), The fulfilling workplace: The organization's role in achieving individual and organizational health (187-205).  Surrey, England: Gower Publishing. doi:10.13140/2.1.4825.4086
  9. Fairlie, P. (2011). Meaningful work, employee engagement, and other key employee outcomes: implications for human resource development. Advances in Developing Human Resources, 13(4):508-525. doi:10.1177/1523422311431679
  10. Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The Work and Meaning Inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322-337. doi:10.1177/1069072711436160 
  11. Allan, B. A., Dexter, Ch., Kinsey, R., & Parker, S. (2016). Meaningful work and mental health: job satisfaction as a moderator. Journal of Mental Health 27(1):1-7. doi:10.1080/09638237.2016.1244718
  12. Kim, M., & Beehr, T. A. (2018). Organization-based self-esteem and meaningful work mediate effects of empowering leadership on employee behaviors and well-being. Journal of Leadership & Organizational Studies, 25(4), 385-398. doi:10.1177/1548051818762337
  13. Allan, B. A., Dexter, Ch., Kinsey, R., & Parker, S. (2016). Meaningful work and mental health: job satisfaction as a moderator. Journal of Mental Health 27(1):1-7. doi:10.1080/09638237.2016.1244718
  14. Lips-Wiersma, M., & Wright, S. (2012). Measuring the meaning of meaningful work: Development and validation of the Comprehensive Meaningful Work Scale (CMWS). Group & Organization Management, 37(5) 655–685. doi: 10.1177/1059601112461578
  15. Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The Work and Meaning Inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322-337. doi:10.1177/1069072711436160 
  16. Martela, F., & Riekki, T. J. (2018). Autonomy, competence, relatedness, and beneficence: A multicultural comparison of the four pathways to meaningful work. Frontiers in Psychology, 9(1157). doi:10.3389/fpsyg.2018.01157
  17. Fairlie, P. (2013). Meaningful work is healthy work. In R. J. Burke & C. L. Cooper (Eds.), The fulfilling workplace: The organization's role in achieving individual and organizational health (187-205).  Surrey, England: Gower Publishing. doi:10.13140/2.1.4825.4086
  18. Fairlie, P. (2011). Meaningful work, employee engagement, and other key employee outcomes: implications for human resource development. Advances in Developing Human Resources, 13(4):508-525. doi:10.1177/1523422311431679
  19. Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The Work and Meaning Inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322-337. doi:10.1177/1069072711436160 
  20. Allan, B. A., Dexter, Ch., Kinsey, R., & Parker, S. (2016). Meaningful work and mental health: job satisfaction as a moderator. Journal of Mental Health 27(1):1-7. doi:10.1080/09638237.2016.1244718
  21. Fairlie, P. (2011). Meaningful work, employee engagement, and other key employee outcomes: implications for human resource development. Advances in Developing Human Resources, 13(4):508-525. doi:10.1177/1523422311431679
  22. Kim, M., & Beehr, T. A. (2018). Organization-based self-esteem and meaningful work mediate effects of empowering leadership on employee behaviors and well-being. Journal of Leadership & Organizational Studies, 25(4), 385-398. doi:10.1177/1548051818762337
  23. Allan, B. A., Dexter, Ch., Kinsey, R., & Parker, S. (2016). Meaningful work and mental health: job satisfaction as a moderator. Journal of Mental Health 27(1):1-7. doi:10.1080/09638237.2016.1244718
  24. Lease, S. H., Ingram, C. L., & Brown, E. L. (2019). Stress and health outcomes: Do meaningful work and physical activity help? Journal of Career Development;46(3), 251-264. doi:10.1177/0894845317741370 
  25. Fairlie, P. (2011). Meaningful work, employee engagement, and other key employee outcomes: implications for human resource development. Advances in Developing Human Resources, 13(4):508-525. doi:10.1177/1523422311431679
  26. Lips-Wiersma, M., Haar, J., & Wright, S. (2020). The effect of fairness, responsible leadership and worthy work on multiple dimensions of meaningful work. Journal of Business Ethics, 161, 35–52. doi:10.1007/s10551-018-3967-2
  27. Allan, B. A., Duffy, R. D., & Collisson, B. (2018). Helping others increases meaningful work: Evidence from three experiments. Journal of Counseling Psychology, 65(2), 155-165. doi:10.1037/cou0000228
  28. Lips-Wiersma, M., Haar, J., & Wright, S. (2020). The effect of fairness, responsible leadership and worthy work on multiple dimensions of meaningful work. Journal of Business Ethics, 161, 35–52. doi:10.1007/s10551-018-3967-2
Přispívejte k pracovnímu prostředí podporujícímu duševní zdraví
  1. Harvey, S., Joyce, S., Tan, L., Johnson, A., Nguyen, H., Modini, M., & Groth, M. (2014). Developing a mentally healthy workplace: a review of the literature. National Mental Health Commission, Sydney.
  2. Schonfeld, I. S., Verkuilen, J., & Bianchi, R. (2019). Inquiry into the correlation between burnout and depression. Journal of Occupational Health Psychology, 24(6), 603–616. doi:10.1037/ocp0000151
  3. Koutsimani, P., Montgomery, A., & Georganta, K. (2019). The relationship between burnout, depression, and anxiety: A systematic review and meta-analysis. Front. Psychol, 10. doi:10.3389/fpsyg.2019.00284
  4. WHO : https://apps.who.int/iris/handle/10665/113144
  5. Harvey, S.B., Modini, M., Joyce S, et al. (2017). Can work make you mentally ill? A systematic meta-review of work-related risk factors for common mental health problems. Occupational and Environmental Medicine, 74(4), pp.301-310. doi: 10.1136/oemed-2016-104015
  6. Harvey, S., Joyce, S., Tan, L., Johnson, A., Nguyen, H., Modini, M., & Groth, M. (2014). Developing a mentally healthy workplace: a review of the literature. National Mental Health Commission, Sydney.
  7. Dobson, Szeto, and Knaak, 2019
  8. Henderson C, Robinson E, Evans-Lacko S, & Thornicroft G. (2017). Relationships between anti-stigma programme awareness, disclosure comfort and intended help-seeking regarding a mental health problem. The British Journal of Psychiatry, 211(5), 316-322. doi: 10.1192/bjp.bp.116.195867 
  9. Harvey, S., Joyce, S., Tan, L., Johnson, A., Nguyen, H., Modini, M., & Groth, M. (2014). Developing a mentally healthy workplace: a review of the literature. National Mental Health Commission, Sydney.
  10. Harvey, S., Joyce, S., Tan, L., Johnson, A., Nguyen, H., Modini, M., & Groth, M. (2014). Developing a mentally healthy workplace: a review of the literature. National Mental Health Commission, Sydney.
  11. Grawitch, M. J., Gottschalk, M., & Munz, D. C. (2006). The path to a healthy workplace: A critical review linking healthy workplace practices, employee well-being, Copyright American Psychological Association and organizational improvements. Consulting Psychology Journal: Practice and Research, 58, pp.129–147. doi:10.1037/1065-9293.58.3.129
  12. Grawitch, M. J., & Ballard, D. W. (Eds.). (2016). Introduction: Building a psychologically healthy workplace. In M. J. Grawitch & D. W. Ballard (Eds.), The psychologically healthy workplace: Building a win-win environment for organizations and employees (p. 3–11). American Psychological Association. doi:10.1037/14731-001
  13. Bartlett, L., Martin, A., Neil, A. L., Memish, K., Otahal, P., Kilpatrick, M., & Sanderson, K. (2019). A systematic review and meta-analysis of workplace mindfulness training randomized controlled trials. Journal of Occupational Health Psychology, 24(1), pp. 108–126. doi:10.1037/ocp0000146
  14. Lomas, T., Medina, J. C., Ivtzan I., Rupprecht, S. & Eiroa-Orosa, F. J. (2019). Mindfulness-based interventions in the workplace: An inclusive systematic review and meta-analysis of their impact upon wellbeing, The Journal of Positive Psychology, 14(5), 625-640. doi:10.1080/17439760.2018.1519588
  15. Janssen, M., Heerkens, Y., Kuijer, W., van der Heijden, B. & Engels, J. (2018). Effects of mindfulness-based stress reduction on employees’ mental health: A systematic review. PLoS ONE 13(1). doi:10.1371/journal.pone.0191332
  16. World Health Organization & Burton, J. (‎2010)‎. WHO healthy workplace framework and model: background and supporting literature and practices. World Health Organization. https://apps.who.int/iris/handle/10665/113144
  17. Pomaki, G., Franche, R.L., Murray, E. et al. (2012). Workplace-Based Work Disability Prevention Interventions for Workers with Common Mental Health Conditions: A Review of the Literature. Journal of Occupational Rehabilitation, 22, pp. 182–195. doi:10.1007/s10926-011-9338-9
  18. Tan, L., Wang, M.-J., Modini, M., Joyce, S., Mykletun, A., Christensen, H., & Harvey, S. B. (2014). Preventing the development of depression at work: a systematic review and meta-analysis of universal interventions in the workplace. BMC Medicine, 12(74). doi:10.1186/1741-7015-12-74  
  19. Joyce, S., Shand, F., Bryant, R.A., Lal, T.J., Harvey, S.B. (2018) Mindfulness-based resilience training in the workplace: Pilot study of the internet-based Resilience@Work (RAW) Mindfulness Program. J Med Internet Res, 20(9). doi:10.2196/10326
Opatruj.se