Jak chápat duševní zdraví?
Světová zdravotnická organizace popisuje duševní well-being, jako stav, kdy si jedinec uvědomuje vlastní schopnosti, vypořádává se se stresem každodenního života, dokáže pracovat produktivně a plodně a je přínosem pro svou komunitu. Každý se může na zlepšování svého duševního well-beingu podílet.
Duševní zdraví je chápáno jako schopnost kognitivně, emočně a společensky fungovat. To jak přemýšlíme, cítíme a navazujeme vztahy je tak lepším ukazatelem duševního zdraví. Zaměřujeme se tedy na obecný stav duševního wellbeingu.
Duševní zdraví
- Je víc než nepřítomnost duševního onemocnění.
- Je nedílnou součástí celkového zdraví.
- Je ovlivňováno řadou faktorů.
Existuje řada faktorů, které ovlivňují naše duševní zdraví. Duševní zdraví je proto velice komplexní aparát. Každý se ale může na zlepšování svého duševního well-beingu aktovně podílet. Díky pozornosti, kterou věnujeme své duševní pohodě, můžeme stejně tak věnovat potřebnou péči jejímu zlepšení.
Co je to well-being?
Mentální well-being bývá někdy překládán jako “duševní pohoda”. V českém slově “pohoda” ale můžeme vnímat jistou pasivitu – jsem v pohodě a nic pro to už nemusím dělat. S well-beingem je to jiné, často se člověk musí snažit, aby mohl čelit psychickým nárokům, se kterými se v životě setkává. Na těchto stránkách proto používáme nejčastěji slovo “well-being”, ačkoli se zde setkáte i se slovem “pohoda”.
Klíčem k duševnímu well-beingu není vyhýbání se stresujícím situacím, negativním pocitům či problémům. Duševní well-being nám napomáhá zvládat stresující situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby, mohou narušovat naše duševní zdraví. Nicméně strategie a způsoby, které během života nacházíme a které si následně osvojujeme, jsme pak schopni při takových situacích využít ve svůj prospěch.
Lidé, kteří zažívají duševní potíže nebo duševní onemocnění, mohou nacházet novou rovnováhu fungování a dosáhnout duševního well beingu.
Kompas duševního zdraví
Duševní zdraví není opakem duševní nemoci. Proto je možné přirovnat ho k oblasti na mapě, která je rozdělena dvěma osami. Čtyři základní směry a čtyři oblasti nám tak naznačují, že duševní zdraví je dynamické a může mít různé podoby.
- Oblast severovýchodní vyznačuje území, kde se člověk nachází, když nemá žádné diagnostikované duševní onemocnění a zároveň se psychicky cítí a funguje dobře.
- Oblast jihovýchodní vyznačuje území, kde se nachází člověk, který má diagnostikované duševní onemocnění, díky léčebnému procesu se však cítí a funguje dobře. Může to být například člověk s psychotickým onemocněním, který v léčbě nachází novou rovnováhu fungování.
- Oblast jihozápadní vyznačuje území, kde se nachází člověk, který má diagnostikované duševní onemocnění a zároveň se psychicky necítí a/nebo nefunguje dobře. Může to být například člověk v akutní fázi psychotického onemocnění. Například člověk v mánii, který se sice cítí skvěle, ale nefunguje dobře.
- Oblast severozápadní vyznačuje území, kde se nachází člověk, který nemá diagnostikované duševní onemocnění a zároveň se psychicky necítí a/nebo nefunguje dobře. Může to být člověk, který se vyrovnává s nějakou obtížnou životní situací. Tento stav může být přechodný, někdy ale může naznačovat počáteční fázi duševního onemocnění.
Ať už se podle kompasu nacházíte kdekoliv, v kontextu duševního zdraví je za každých okolností možné směřovat na východ, tedy k optimálnímu well-beingu. Mnoho lidí po celém světě absolvovalo cestu z míst, kdy byli “psychicky na dně”, a třeba se i pokusili si ublížit, ale dnes žijí šťastný a naplněný život, cítí se a fungují dobře. Další lidé na sobě museli pracovat, aby změnili své prožívání, cítění a myšlení, a tím zlepšili svoji kvalitu života. Zvládnete to taky. Možná budete překvapeni, jak velké změny mohou někdy přinést i docela malé věci – např. dodržování pravidel zdravého spánku.
