Na této stránce najdete

Informuj se

Jak (si) mohu pomoci při duševních obtížích

První pomoc pro duševní zdraví

Když jsme svědky nehody, víme kam zavolat a jak podat první pomoc osobě s fyzickým zraněním. První pomoc pro duševní zdraví je termín, který bývá používán jako odpověď lidem, kteří čelí krizi v oblasti duševního zdraví.

Ať už se nacházíme v krizi my sami, náš blízký, kamarád, kolega nebo vrstevník, prvním krokem je vědět, jak se pozná krize a jak na ni vhodně reagovat. Lidé, kterým byla diagnostikována nějaká duševní potíž, možná zažili krizi v minulosti, a právě to je dovedlo k vyhledání pomoci, diagnóze a léčbě.

S krizí se ale může setkat každý z nás. V takovém případě se můžeme cítit velmi zmatení, vystresování a zranitelní. A okamžitá pomoc je tedy na místě. Symptomy duševních potíží zahrnují vážnou úzkost, depresi, potíže ve zvládání každodenních aktivit a pracovních úkolů.

Každý člověk ale může prožívat tento akutní stav jinak. Někdo se vyhýbá kontaktu s okolím, potýká se se studem za svůj stav a bojuje s extrémními pocity a nedostatečnou schopností podílet se na každodenních aktivitách tak, jako dříve. Rozdíly takových akutních stavů jsou různé nejen u každého jedince, ale i napříč věkovými kategoriemi. Sebepoškozování a sebevražednost představují extrémní příklady takové krize.

Všichni se můžeme naučit rozpoznat náznaky zhoršení duševního zdraví a základní gesta, kterými můžeme pomoci sobě, rodině nebo našim přátelům k lepšímu zvládnutí situace, bude-li třeba. Pokud však máte pocit, že jste na pomoc sobě nebo blízkému krátcí, můžete se obrátit na odbornou pomoc.

Krize a možná odpověď na ni

Když se setkáme s krizí v oblasti duševního zdraví poprvé, máme možnost využít postupy, které se osvědčily v minulosti, nebo si osvojit strategie nové. Pomoc sobě sama je důležitou součástí vyrovnání se s krizovou situací, protože vychází z osobních zkušeností, a je tak šitá každému z nás na míru. To co může být vhodnou vyrovnávací strategií pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého a naopak. Každý fungujeme jinak a každý tak máme na dosah jiné techniky vyrovnání se se zátěží a stresem, na základě kterých můžeme hledat další nové postupy, které nám mohou pomoci.[1] 

Strategie, které lze využít při zátěži a krizi:

  • Připuštění si emocí, ať už pozitivních nebo negativních. Emoce zbytečně nekontrolujeme, ale zkusíme je dobře prožít.
  • Schopnost sdílet a sdělovat.
  • Kontakt s vlastním tělem. Tělo nám může dát první znamení, že něco není v pořádku. Může nám pomoci poznat, kde jsou meze únosnosti určitých situací.
  • Uvědomění si vlastních potřeb.
  • Vědomí vlastních hranic – asertivita.
  • Orientace v situaci s využitím nám dostupných prostředků a informací.
  • Schopnost využít vlastní starší zkušenost.
  • Schopnost využít zkušenosti blízkých lidí. Důležitou součástí vyrovnávacího procesu je řešit krizi s rodinou nebo s přáteli. 
  • Otevřenost neobvyklým tvořivým řešením, zapojení fantazie.
  • Využití vzorců kolektivního chování, například společenských rituálů.
  • Víra a naděje.[1]

Organizace Nevypusť duši vytvořila Můj osobní krizový plán, který může být důležitým nástrojem pro lepší zvládání krize. Jeho vyplnění může pomoci k identifikaci právě těch strategií, které jsou nám blízké a které se nám osvědčily v minulosti. Zároveň nám připomíná, na koho se můžeme obrátit v případě, že potřebujeme pomoci.

Aplikace, které můžete vyzkoušet, nejen pokud se nacházíte v krizi

Související obsah

  • Kdo je kdo v péči o duševní zdraví a na koho se obrátit?

    Duševním zdravím se zabývá řada odborníků různých profesí. Může být těžké se v tom vyznat a v danou chvílí si vybrat, na koho se obrátit. Důležité je vědět, že pro každého existuje vhodná pomoc. Pokud vám první kontakt nevyhovuje, nebojte se to zkoušet dál!

  • Příznaky duševní nepohody a čeho si všímat?

    Znát a rozpoznat příznaky spojené s duševní nepohodou je první krok ke zlepšení duševního zdraví.. Zároveň můžeme být připraveni pomoci  kamarádovi, příbuznému nebo blízkému, který prožívá těžkou chvíli nebo duševní nepohodu. Odkládání a přehlížení příznaků duševních onemocnění a jejich může přispět k dlouhodobému zhoršení, snížit kvalitu života, způsobit sociální izolaci a v extrémních případech vést k sebevraždě.

  • Jak mluvit s dětmi o duševním zdraví?

    Je potřeba mít na paměti, že my všichni, děti i dospělí, zažíváme obtížné situace či stres, který nám může někdy přerůst přes hlavu. Dospělí mohou mít pocit, že mluvit s dětmi o duševním zdraví pro ně může být znepokojující, a proto by se mu měli vyhnout.

Reference

  • Vodáčková, D. (2009). . PORTÁL sro.