Jak mluvit s dětmi o duševním zdraví?

Je potřeba mít na paměti, že my všichni, děti i dospělí, zažíváme obtížné situace či stres, který nám může někdy přerůst přes hlavu. Dospělí mohou mít pocit, že mluvit s dětmi o duševním zdraví pro ně může být znepokojující, a proto by se mu měli vyhnout. Jiní se domnívají, že to není téma, o kterém by bylo potřeba mluvit, a někdo jednoduše neví, jak na to. Nicméně, mluvit o duševním zdraví je potřeba od mladého věku. Díky tomu mohou děti lépe porozumět svým emocím a mohou se naučit o své zdraví pravidelně pečovat a stát se tak psychicky odolnějšími.

Můžete dítě podpořit tak, že se tématu jeho pocitů budete věnovat a v průběhu dne brát na vědomí, jak se dítě cítí a jednotlivé emoce pojmenujete (Vidím, že tě tohle naštvalo. Cítím, že jsi smutný.). Tím mu dáváte zprávu, že je v pořádku během dne cítit řadu různých emocí. Můžete také mluvit o tom, jak jeho pocity ovlivňují jeho tělo (Když cítí smutek, jsou spíše unavení, nebo plní energie? Když cítí radost, co se děje s jejich obličejem?) nebo jaké myšlenky ho v danou chvíli napadají. Tím mu zrcadlíte, jak jsou naše pocity, myšlenky a tělo propojené a jaký to má vliv na naše duševní zdraví.

S dětmi je třeba o duševním zdraví hovořit otevřeně. Pokud vědí, jak podpořit své duševní zdraví a jak zachytit signály duševních potíží, pomůže jim to snadněji pochopit jejich rozpoložení a něco se situací udělat. Mluvit o duševním zdraví je stejně důležité jako mluvit o tělesném zdraví. Existují jednoduché možnosti, jak toto téma zařadit do každodenního rozhovoru s dítětem.

Děti se nestanou zranitelnějšími mluvením o citlivých záležitostech – probírání složitých témat s dětmi, které bojují s nejrůznějšími obtížemi, je užitečné, nikoliv ubližující.

Každé dítě může v rozhovoru reagovat jinak. Důležité je dětem ukázat, že o tom mohou s dospělým mluvit. Je potřeba nebagatelizovat věci, které s vámi děti sdílí, nesoudit a nebát se ticha v rozhovoru. Nemusíte situaci hned řešit či nabízet rady – děti pro své duševní zdraví častěji potřebují vyslechnutí a podporu.

I když si nejste jistí, co v takovém rozhovoru říct, je důležité ho začít, a ukázat tak dětem váš zájem.

Zde je pár tipů, jak takový rozhovor začít:

• "Vypadáš, že dnes nejsi ve své kůži. Chtěl by sis o tom popovídat?"
• "Řekl jsi, že se dnes stalo…/ že ses dnes cítil… Jak se cítíš teď?"
• "Vypadáš dnes smutný. Je něco, co pro tebe můžu udělat?"
• "Mám o tebe v poslední době obavy."