

Na této stránce najdete
Informuj se
Závislostní chování - drogy, alkohol, mobily atd.
Téma užívání návykových látek a závislostního chování se týká nás všech. I nízkorizikové užívání alkoholu nebo častější používání sociálních sítí má svá rizika a negativní dopady a pokud se nacházíme ve složité životní situaci či křehké životní fázi, stáváme se ohroženou skupinou vznikem závislosti.
Návykové látky, také psychoaktivní látky, jsou substance, které nějakým způsobem ovlivňují naše vnímání a při opakovaném užívání se zvyšuje riziko, že se na nich staneme závislými. Mezi tyto látky se řadí alkohol, nikotin, marihuana, některé typy léků na předpis a další látky označované jako nelegální (pervitin, heroin a další). Patří sem i látky málo známé či nově syntetizované, kde je velké riziko například předávkování pro neznalost jejich účinků a rizik.
Takto fungují i některé typy chování, kdy naše vnímání neovlivňuje přímo daná substance, ale skrze chování se nám vyplavují určité neurotransmitery v mozku a v jejich důsledku se při opakovaném a dlouhodobém „užívání“ tohoto chování zvyšuje riziko vzniku závislosti. Mluvíme o tzv. návykovém chování nebo behaviorálních závislostech. Typicky sem řadíme patologické hráčství (hraní hazardních her) včetně online sázení, ale také například impulsivní nakupování, nadměrné sledování seriálů a další.
Patří sem také například tzv. digizávislosti. Jedná se o neoficiální termín, který zahrnuje skupinu chování týkající se nadměrného užívání digitálních technologií, nejčastěji mobilních telefonů, internetu obecně, hraní PC her.
Vznik závislosti je vždy multifaktoriální problém. Mezi tyto faktory patří psychické i fyzické dispozice každého z nás, naše sociální zázemí, vztahy, životní stabilita, osobní resilience (odolnost vůči stresu) a další.
Pamatujte, že dětský organismus je vzhledem k vývojové nezralosti mnohem zranitelnější než organismus dospělý. To potvrzují i zjištění neurologů, podle nichž se mozek stále vyvíjí, a je tedy zranitelnější až do přibližně 25 let věku. Pro dospívání je typické experimentování s návykovými látkami a je zde vysoké riziko negativní zkušenosti, poškození zdraví a vzniku závislosti. Princip primární prevence je oddálení první zkušenosti s návykovou látkou do co nejpozdějšího věku.
Jak poznám, že mám problém?
Užívání návykových látek a (i návykové chování) může probíhat na experimentální nebo příležitostné bázi, můžeme užívat pravidelně, ale také denně a časem u nás může vzniknout závislost. Ta je definována jako chronický recidivující stav vyžadující odbornou pomoc. Dominantním příznakem je, že se užívání návykové látky (nebo určitý typ chování) stává v životě prioritou a navzdory negativním dopadům na náš život, v takovém chování pokračujeme.
Dle Mezinárodní klasifikace nemocí patří mezi příznaky závislosti:
- craving, silná touha nebo pocit puzení, bažení užívat látku či opakovat chování,
- potíže v kontrole užívání látky (chování), objevují se potíže v sebeovládání při užívání látky (chování) a to zejména jedná-li se o začátek, ukončení nebo množství látky.
- somatický odvykací stav (tělesné abstinenční příznaky) objevující se po vysazení nebo podstatném snížení dávek
- nárůst tolerance, vyžadování vyšších dávek látky, aby se dosáhlo účinků původně vyvolaných nižšími dávkami (příkladem mohou být osoby závislé na alkoholu či opiátech, kteří mohou brát denně takové množství látky, které by mohlo usmrtit uživatele bez tolerance),
- zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů, zaměření na získání, užívání drogy (chování) nebo k zotavení z jejího účinku,
- pokračování v užívání přes škodlivé následky, i přes zdravotní, psychické či sociální (například vztahové či právní) obtíže jedinec pokračuje v užívání látky či chování.
Pokud se v posledním roce vyskytují alespoň 3 příznaky, mluvíme o vysokém riziku vzniku závislosti a je vhodné se obrátit na odborníky.
Proč lidé užívají návykové látky?
Návykové látky zde byly od nepaměti. Jejich užívání je po celém světe spojeno nejen s negativy, ale i rituály, společenskými událostmi a svobodou. Návykové látky jsou rychlou cestou k pocitům uvolnění, zrušení společenských bariér, povzbuzení sebevědomí, snížení stresu. Je však důležité mít na paměti, že tyto účinky jsou často jen krátkodobé, často se zvyšujícím se množstvím užité látky či při dlouhodobém užívání jsou jejich účinky zcela opačné a negativní důsledky užití převyšují nad pozitivy. Kýžených pocitů také můžeme dosáhnout jinými bezpečnějšími způsoby, často s dlouhodobým a pozitivním účinkem na náš život. U dětí a mladistvých je motivem často touha patřit do peer skupiny nebo se vymezit vůči světu dospělých. I zde lze najít jiné bezpečnější a zdravější způsoby, jak se cítit součástí své skupiny a důležitá je dostatečná nabídka takových skupin a příležitostí.
Jaká jsou rizika užívání návykových látek?
Rizika užívání návykových látek můžeme rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé negativní účinky. U všech látek je typický dopad na všechny oblasti života – na fyzické zdraví, psychiku, sociální fungování a vztahy a duševní stránku našeho života.
Krátkodobé negativní účinky jsou spojené se stavem, kterému říkáme opilost. Při intoxikaci alkoholem podle charakteristik užívajícího a typu alkoholu může dojít k různým reakcím. Alkohol zatěžuje játra a srdce, zvyšuje tepovou frekvence a stres, znehodnocuje spánek (narušuje zejména REM-fázi). Alkohol je neurotoxický (poškozuje nervovou tkáň), v důsledku opilosti se zvyšuje riziko úrazu, zvyšuje se riziko promiskuitního chování či jiného společensky netolerovaného chování, kterého později litujeme. U dlouhodobých účinků lze zmínit poškození kognitivních funkcí a somatického zdraví, zejména pak trávicí soustavy; zvyšuje se riziko vzniku některých typů onkologických onemocnění. Zvyšuje se riziko vzniku úzkostně-depresivních stavů a poruch spánku a dalších psychiatrických onemocnění.
Nikotin se nejčastěji užívá ve formě cigaret, kdy dochází k spalování tabáku obsahujícího nikotin. S kouřením cigaret jsou spojena krátkodobá rizika jako je nesoustředění se, pocity nevolnosti nebo kašel. Dlouhodobé negativní účinky kouření cigaret jsou velmi závažné. Vede k rozvoji onemocnění dýchacího ústrojí, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, rakovina plic a dalších orgánů. Kouření snižuje imunitu organismu a vede k rychlému rozvoji závislosti, která je obtížně léčitelná. Nikotin se dnes užívá formou kouření elektronických cigaret (tzv. vapování). Nikotin se zde nachází v tekuté formě v tzv. e-liquidu a eliminují se rizika spojená se spalováním tabáku. I tento způsob užívání nikotinu je rizikový, stále je zde vysoký potenciál vzniku závislosti a vdechování aerosolu z e-liquidu má také účinky na zdraví jako je podráždění dýchacího ústrojí.
Marihuana je stále třetí nejčastější užívanou návykovou látkou mezi dospívajícími a je důležité jí věnovat pozornost. Rizika jsou často spojená s formou užití (kouření ve formě tzv. jointů) obdobně jako u kouření nikotinových cigaret. Při užívání marihuany dochází k křečím a bolestem svalů, poruchám spánku, kolísání nálady a depresivním stavům. Může také způsobit rozvoj latentního psychického onemocnění. Její užívání je také spojeno se ztrátou motivace a soustředění.
Některé léky vázané na lékařský předpis mají potenciál rozvoje závislosti. Lékař by o této skutečnosti měl vždy informovat a podat instrukci, jak lék bezpečně užívat. Přesto se setkáváme s užíváním mimo lékařské doporučení a riziko vzniku závislosti se zvyšuje. Často se jedná o léky na úzkosti (anxiolytika), poruchu spánku (sedativa a hypnotiky) a proti bolestem (nejčastěji léky s obsahem opiodů). Užívání léků mimo doporučený postup má negativní dopad jak na psychické, tak fyzické zdraví.

Jak si udržet duševní pohodu ve světě návykových látek?
Pomáhá uvědomit si několik bodů, pokud se dostávám do kontaktu s návykovými látkami, ať už se jedná o alkohol, nikotin nebo jakékoliv jiné látky.
- Vím, že je normální neužívat návykové látky (většina populace neužívá).
- Vím, v jakém jsem psychickém rozpoložení, jaké je moje fyzické zdraví a jaký vliv na mě užití může mít.
- Vím, v jaké jsem životní situaci a jaké mám podpůrné vztahy kolem sebe.
- Znám možné účinky a dopady užití a rozhoduji se bez nátlaku ve svém nejlepším zájmu.
- Je v pořádku odmítnout užití.
Pokud máte pocit, že vy nebo někdo z vašich blízkých potřebuje při zvládání užívání návykových látek odbornou pomoc, nahlédněte do sekce Pomoc, kde najdete kontakty na odborníky specificky pro děti či pro dospělé.
- Přehledné informace o drogáchod PREV-CENTRA
- Metodické příručky k návykovým látkám od MŠMT
- Informace o závislosti a návykových látkách od Národního zdravotnického informačního portálu
Jaká jsou rizika nadužívání digitálních technologií?
Negativa spojená s nadužíváním digitálních technologií se týkají studia či zaměstnání, fyzického zdraví, finanční oblasti a oblasti duševního zdraví a sociálních vztahů. Studenti mají zhoršený prospěch, špatně se soustředí, zameškávají vyučování v důsledku nočního hraní. Finanční ztráty znamenají investice do počítačových her, výdaje spojené s online sázením případně ztráty v souvislosti s impulzivním nakupováním. Nedostatek pohybu, rozvoj obezity či problémů s pohybovým aparátem obecně jsou spojeny s nadměrným časem stráveným u počítačů či telefonů. Časté je zanedbávání vztahů, zanechání osobních zájmů a koníčků, rozvoj poruch nálad, pocity osamělosti, potíže se spánkem.
Tipy a doporučení:
Jak si udržet duševní pohodu ve světě digitálních technologií?
Podle odborníků je vhodné trénovat dovednosti spojené s:
- užíváním digitálních technologií/internetu - stanovte si dosažitelné cíle ohledně množství času na internetu/s mobilem, snižte svá očekávání od digi technologií, identifikujte a přeformulujte maladaptivní myšlenky (například “mám hodně přátel jen díky sociálním sítím”, “cítím se dobře jen když hraju na PC”)
- zvládáním stresu a emocí - rozpoznávejte a konstruktivně pracujte s emocemi, konstruktivně ventilujte vnitřní agresi, zaměřte se na své pozitivní vlastnosti jako je kreativita, ambicióznost, touha po kontaktu a kvalitních sociálních vazbách
- interpersonálními situacemi - pracujte na zvýšení empatie a porozumění druhým lidem, posilování sociálních dovedností jako je vedení rozhovoru, schopnost přijmout kritiku a schopnost face to face komunikace
- denním režimem a využíváním volného času - dodržujte pracovní nebo studijní rozvrh, plánujte si volný čas

Související obsah
Duševní onemocnění je pojem, který se používá pro takové potíže v oblasti duševního zdraví, které člověku výrazněji ztěžují každodenní život – například to, jak se cítí, jak přemýšlí, jak zvládá běžné situace nebo jak funguje ve vztazích, ve škole či v práci.
Co je to stres a jak se pozná vyhoření?
Stresem je obvykle myšlen vnitřní stav člověka, který je něčím ohrožen nebo toto ohrožení očekává a jeho obrana proti těmto vlivům není dostatečně silná, nebo se dotyčný domnívá, že není silná. Slovo stres lze také doslovně přeložit jako „svírat“ či „utahovat.“
Fyzická péče o duševní zdraví
Věnujte se pravidelným fyzickým aktivitám - Nevynechávejte lékařské prohlídky - Cvičte jógu
Spánková hygiena
Naučte se spát zdravě - Osvojte si pravidla spánkové hygieny
Reference
Stellern J, Xiao KB, Grennell E, Sanches M, Gowin JL, Sloan ME. Emotion regulation in substance use disorders: a systematic review and meta-analysis. Addiction. 2023 Jan;118(1):30-47. doi: 10.1111/add.16001. Epub 2022 Aug 11. PMID: 35851975; PMCID: PMC10087816.
Minařík, J., & Kmoch, V. (2015). Přehled psychotropních látek a jejich účinků. In K. Kalina a kol. (Ed.), Klinická adiktologie (49-83). Praha: Grada Publishing.
Kalina, K., et al. (2020). Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing.
Dueland, A. N. (2015). Headache and alcohol. Headache: The Journal of Head and Face Pain, 55(7), 1045-1049.
Šmídová, I., & Fiala, J. (2013). Poruchy metabolismu a nutrice spojené s abúzem alkoholu. Praktický lékař, 93(1).
Cífková R., & Krajčoviechová A. (2019). Alcohol and cardiovascular disease: Position Paper of the Czech Society of Cardiology. CEJPH, 27(Suppl), S6-S9.
Obertová N, Navrátil T, Žák I, Zakharov S. Acute exposures to e-cigarettes and heat-not-burn products reported to the Czech Toxicological Information Centre over a 7-year period (2012-2018) Basic Clin Pharmacol Toxicol 2020; 127(1): 39–46
Blanco, C., Hasin, D. S., Wall, M. M., Flórez-Salamanca, L., Hoertel, N., Wang, S., ... & Olfson, M. (2016). Cannabis use and risk of psychiatric disorders: prospective evidence from a US national longitudinal study. JAMA psychiatry, 73(4), 388-395.
Čížek, J. (2002). Léková závislost – stručný přehled a poznatky z praxe. Interní medicína pro praxi.
Vacek., J. Nelátkové závislosti – behaviorální závislosti: Výukový text. Centrum adiktologie. Praha. Dostupné z: https://www.adiktologie.cz/file/407/behavioralni-zavislosti.pdf
Alavi, S. S., Ferdosi, M., Jannatifard, F., Eslami, M., Alaghemandan, H., & Setare, M. (2012). Behavioral Addiction versus Substance Addiction: Correspondence of Psychiatric and Psychological Views. , (4), 290–294.
Kolouch, D., Kerner, J., & Hrdlička, M. (2023). Sociální sítě a jejich vliv na duševní zdraví mládeže. Čes a slov Psychiatr 2023;119(5): 186 -192
Abi-Jaoude E, Naylor KT, Pignatiello A. Smartphones, social media use and youth mental health. CMAJ 2020; 192 (6): E136-141.
Aalbers, G., McNally, R. J., Heeren, A., de Wit, S., Fried, E. I. (2019). Social media and depression symptoms: A network perspective. , 148 (8), 1454-1462. doi:10.1037/xge0000528.supp
Andreassen. C. S. (2015). Online social network site addiction: A comprehensive review. , 2(2), 175-184. doi:10.1007/s40429-015-0056-9
Blinka, L., & kolektiv. (2015). Online závislosti. Praha: Grada Publishing.