Co je to stres a jak se pozná vyhoření?

Stresem je obvykle myšlen vnitřní stav člověka, který je něčím ohrožen nebo toto ohrožení očekává a jeho obrana proti těmto vlivům není dostatečně silná, nebo se dotyčný domnívá, že není silná.[1] Slovo stres lze také doslovně přeložit jako „svírat“ či „utahovat.“[2]

Faktory, které spouští stresové reakce, se nazývají stresory.[3] Důležité je si uvědomit, že stejně jako je individuální samotné vnímání stresu, také vnímání stresorů je jedinečné. Tedy, co na jednoho působí jako stresor, druhý tak vnímat nemusí. Stresory se dělí na:

• vnější (hluk, nebezpečí),
• překážky týkající se naplnění primárních potřeb (spánku, jídla),
• zátěž při výkonu (časová tíseň, nadměrné požadavky, ale i nízké požadavky spojené s opakujícími se činnostmi),
• sociální stresory (sociální izolace, konflikty s rodinou, přáteli),
• vnitřní konflikty (nejistota, nízká sebedůvěra).[4]

Rozdělení podle kvality však není jediné. Stres můžeme dělit podle doby působení. Akutní stres je náhlý a nejčastěji k němu dochází v důsledku ohrožujících a intenzivních událostí. Při akutním stresu může dojít až ke ztrátě paměti či dokonce ke ztrátě vědomí.[6]

Chronický stres naopak vzniká kvůli dlouhodobému působení zátěžové situace, která postupně spotřebovává síly, které organismus ke zvládání zátěže potřebuje. Za příčiny chronického stresu se udává například:

• dlouhodobý konflikt v rodinných vztazích,
• nedostatek spánku,
• nepříznivé životní prostředí.[7]

Reakce na distres

Stres na člověka působí v mnoha rovinách. Ať už se jedná o tělo, kdy se výrazně snižuje naše imunita, dochází k úbytku kostní a svalové tkáně, a naopak k nashromáždění tukové tkáně v oblasti břicha.[8] Tělesná rovina je také ovlivňována sníženou funkcí reprodukčních mechanismů, člověk může pociťovat bolesti na hrudi, bolesti hlavy, střevní křeče a mnoho dalších nepříjemností.[9]

Stres působí i na naší psychiku. Nejčastější reakcí na stres je úzkost. Další z obvyklých reakcí je vztek, agrese nebo apatie, která může dokonce přerůst v depresi.[10] Stres může také negativně působit na proces učení, působí totiž na funkci hipokampu, malou část mozku, která je centrem učení a paměti.[11]

Důsledky působení dlouhodobého stresu mohou být závažné. Z dlouhodobého hlediska je zvýšená hladina uvolňované glukózy jedním z faktorů vzniku cukrovky, často zvýšený tlak zase příčinou hypertenze. Vysoký tlak může mít spojitost s ischemickou chorobou srdeční, jejímž nejobávanějším projevem je infarkt myokardu.[12]

Pamatujte, že stres má mnoho příčin. Ty, které jeden může považovat za banální, mohou na druhého působit velmi silně. Neodkládejte vyhledání odborné pomoci, pokud cítíte, že ji potřebujete. Nejlepší volbou je vždy jednat.

Syndrom vyhoření

Podle Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra by syndrom vyhoření měli mít na paměti zejména lidé s vysokým vytížením a lidé pracující v pomáhajících profesích. Právě tito lidé na sebe totiž přebírají náročné pracovní úkoly a v práci tráví nadmíru času, přičemž často podceňují varovné signály, které jim tělo vysílá.

ZsMv dále uvádí, že syndrom vyhoření je stav chronického stresu. Tento stres vede k vyčerpání, a dokonce i pocitům méněcennosti a nedostatku úspěchu. Ve chvíli, kdy se syndrom blíží, a to většinou nenápadně a pomalu, už člověk není schopen účinně fungovat na profesní ani osobní úrovni.

Je skvělé, pokud nemáte žádný z těchto problémů. Měli byste však mít všechny tyto varovné signály na paměti. Udělejte si čas a poctivě zhodnoťte míru stresu ve vašem životě. Naučte se říkat „Ne,“ dobře si organizujte svou práci a travte svůj volný čas činnostmi, které máte rádi. Pro inspiraci se můžete podívat do sekce Pečuj o sebe. Pokud cítíte, že potřebujete vyhledat odbornou pomoc, přejděte do sekce Pomoc.