Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se s psychickými obtížemi potýká přibližně 1 ze 7 dětí a dospívajících. Dospívání je přitom období mnoha změn, kdy se mohou některé psychické potíže poprvé objevit nebo více projevit. Uvádí se, že část duševních onemocnění začíná už v dětství či dospívání. Někdy proto může být náročné rozlišit, co ještě patří k běžným výkyvům dospívání a co už může naznačovat, že mladý člověk potřebuje větší podporu nebo odbornou pomoc.
Rozlišení obojího shrnuje v doporučeních pro rodiče komise australských odborníků:
Během dospívání dochází k mnoha změnám v emocích, myšlení a chování, protože mozek se stále vyvíjí. Například dospívající prožívají intenzivnější emoce a mají větší sklon riskovat, jednat impulzivně a vyhledávat nové zkušenosti. Nejlepším způsobem, jak posoudit, zda je určitá změna normální, je sledovat její dopad na fungování dospívajícího. Pokud má potíže ve škole nebo v práci, izoluje se od rodiny a přátel nebo přestane dělat věci, které ho dříve bavily, je důvod ke zvýšené pozornosti.
Pokud si všimnete náhlé a přetrvávající změny nálady nebo chování svého dospívajícího dítěte, povzbuďte ho, aby mluvilo o tom, co ho trápí, a skutečně naslouchejte tomu, co říká. Pokuste se zjistit, zda je jeho skleslá nálada reakcí na konkrétní a dočasnou životní situaci, nebo zda souvisí se závažnějším a dlouhodobějším problémem. Pokud obtíže přetrvávají, je důležité vyhledat pomoc kvalifikovaného odborníka na duševní zdraví.
Škála duševních problémů je široká. A široká je i část takové škály, kterou chápeme jako duševní poruchy. Některá onemocnění mohou mít lehčí průběh a jsou dobře léčitelná, obzvláště pokud je k dispozici včasná pomoc, jiná zasáhnou život člověka hlouběji a vyžadují dlouhodobější léčbu.Když jsou problémy s duševním zdravím ignorovány, mohou se zhoršit.
Úzkostné poruchy se vyznačují přetrvávajícími strachy a obavami, které omezují schopnost hrát si, učit se a být ve společnosti ostatních. Úzkost se může projevit i tělesnými příznaky, jako je bolest břicha, bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání a chvění rukou. Úzkost také způsobuje intenzivní emoce a pocity, častý pláč nebo problémy se spánkem.
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je duševní onemocnění, které je často u dětí diagnostikováno. Zkratkou ADHD se označují obtíže se soustředěním na školní nebo jiné úkoly, schopností zůstat v klidu, být trpělivý a nejednat ukvapeně. Děti s ADHD mívají problémy se sebeovládáním, což může vést k problémům ve škole i doma.
Zahrnuje tři různé typy chování:
Někteří jedinci vykazují pouze nepozorné chování a někteří pouze impulzivní a hyperaktivní, ale většinou se setkáváme s kombinací obojího.
Poruchy autistického spektra (ASD) jsou poruchy vývojové a dítě ovlivňují dvěma způsoby. Zaprvé, pro dítě může být složitější komunikovat a socializovat se. Za druhé, mohou dítěti způsobovat repetitivní chování a snižovat jeho zájem. Autismus je u dětí vrozený a často zůstává nezaznamenán, dokud dítě nezačne mít problémy s interakcí s vrstevníky.
Pohled psychiatrie na autismus se za posledních pár let změnil. V minulosti se u dětí diagnostikovala jedna z mnoha závažných poruch známých jako všudypřítomné poruchy vývoje:
Dnes se všechny tyto poruchy považují za autismus. Děti trpící autismem mohou projevovat celou škálu různých symptomů, takže na celý autismus je nahlíženo spíše jako na škálu něž na jednu určitou poruchu. Autismus je diagnostikován u jednoho dítěte z 59. U chlapců je výskyt autismu třikrát až čtyřikrát častější než u dívek.
Poruchy příjmu potravy se diagnostikují, pokud nezdravé jídelní návyky (odmítání potravy, přejídání atd.) trvají po dobu dost dlouhou na to, aby začali ohrožovat zdraví a psychiku jedince.
Nejrizikovější skupinou jsou náctileté dívky, ale poruchy příjmu potravy se vyskytují i u mužů. Poruchou příjmu potravy trpí 10-20% žen a 4-10% mužů ve věku mladé dospělosti.
Poruchy příjmu potravy mohou mít mnoho závažných dopadů na zdraví, od rozpadání chrupu až po smrtelné srdeční příhody. Lidé trpící poruchou příjmu potravy často bojují s izolací, depresemi a úzkostí; mnoho z nich se také uchýlí k sebepoškozování. Je u nich také znatelně vyšší pravděpodobnost, že se pokusí o sebevraždu.
Jedná se o poruchu nálady, která u dětí a dospívajících popisuje mimo jiné dlouhodobý pocit smutku a beznaděje. Děti s depresí mívají problémy těšit se z věcí, které měly dříve rády. Mohou se také zdát apatické a snadno se rozčílí.
Symptomy deprese mohou mít na život dítěte mnoho negativních dopadů, například vysokou absenci ve škole nebo nechuť stýkat se s kamarády. Je normální, že se děti cítí smutné, když se dějí špatné věci, ale dítě s depresí se necítí lépe i pokud se věci změní.
Deprese obvykle začíná v období dospívání, ale může být diagnostikována také u mladších dětí. Dívky jsou diagnostikovány dvakrát častěji než chlapci.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je duševní porucha která se vyskytuje u dětí, které zažili něco znepokojivého. Většinou trpí extrémní úzkostí, která vyvolává další problémy, jako jsou poruchy spánku, podrážděnost nebo pocit odtržení od ostatních.
Zážitky, které mohou být traumatizující, jsou násilí, zneužívání, přírodní katastrofy nebo nehody. Děti trpící PTSD většinou tyto události zažili na vlastní kůži. PTSD může propuknout, i když je dítě svědkem jak se něco stane někomu dalšímu, nebo když slyší, že se něco stalo někomu jemu blízkému. Je normální, že dítě je rozrušené při traumatických událostech. Rozdíl je v tom, že děti trpící PTSD jsou úzkostné i po dlouhé době. PTSD není u mladých lidí běžné, ale může se projevit u dětí i náctiletých. Dostatečná podpora ihned po traumatizujícím zážitku může zabránit rozvinutí PTSD.
Schizofrenie je duševní porucha, kvůli které teenageři a mladiství ztrácí kontakt s realitou. Vidí, slyší nebo věří věcem, které nejsou pravdivé nebo reálné. Tomuto stavu se říká psychóza. Lidé trpící schizofrenií se chovají a myslí způsobem, který ostatním nedává smysl. Mnoho lidí se schizofrenií si myslí, že jim někdo (nebo něco) čte myšlenky nebo se jim snaží ublížit, takovému stavu mysli se říká paranoia. Někteří také vidí věci, které neexistují, ty se nazývají halucinace. Schizofrenie většinou probíhá v epizodách: tzv. ataky se střídají s relativně klidnými obdobími. Schizofrenie je u malých dětí vzácná, častěji je diagnostikována u náctiletých a mladistvých.
