Týdny pro duševní zdraví jsou nejstarší a největší celorepublikovou osvětovou a destigmatizační kampaní zaměřenou na duševní zdraví a život lidí s duševním onemocněním. Každoročně propojují neziskové organizace, zdravotní a sociální služby, odborníky, lidi s vlastní zkušeností i místní komunity.

Nejde o jeden projekt NUDZ, ale o decentralizovanou celostátní kampaň, do níž se zapojují desítky organizací z různých regionů a pořádají vlastní akce.

Jak kampaň vznikla

Počátky Týdnů sahají do roku 1990, kdy Fokus Praha společně s Unijazzem uspořádal menší akci v areálu tehdejší psychiatrické léčebny v Bohnicích. Postupně se přidávaly další organizace z celé České republiky a z původně místní akce vznikla celostátní kampaň.

Od roku 2018 kampaň společně koordinují a zaštiťují organizace Fokus a Národní ústav duševního zdraví. V roce 2025 proběhl již 36. ročník.

Jak Týdny fungují

Kampaň se obvykle koná od 10. září, Světového dne prevence sebevražd, do 10. října, Světového dne duševního zdraví. Během tohoto období se v různých městech konají kulturní, vzdělávací, komunitní a odborné akce.

Program vytvářejí především jednotlivé zapojené organizace podle potřeb svého regionu. Centrální koordinace jim poskytuje společnou platformu, komunikační rámec a pomáhá propojovat akce do jedné celorepublikové kampaně.

Jaké akce se pořádají

Program bývá záměrně multižánrový a zahrnuje například:

• veřejné debaty, přednášky a workshopy,
• dny otevřených dveří v centrech duševního zdraví a sociálních službách,
• filmové projekce a následné diskuse,
• divadelní a hudební vystoupení,
• výstavy, autorská čtení a komunitní setkání,
• akce vedené lidmi s vlastní zkušeností,
• odborné konference a vzdělávání,
• happeningy a aktivity ve veřejném prostoru.

Například jubilejní 30. ročník v roce 2019 zahrnoval 220 akcí v 56 městech.

Hlavní cíle kampaně

Týdny pro duševní zdraví usilují především o:

1. Snižování stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním.
2. Otevírání veřejné debaty o duševním zdraví, psychických obtížích a možnostech pomoci.
3. Zvyšování duševní gramotnosti, aby lidé dokázali rozpoznat obtíže a věděli, kam se obrátit.
4. Přibližování služeb veřejnosti, například prostřednictvím dnů otevřených dveří.
5. Zapojování lidí s vlastní zkušeností do veřejné komunikace a tvorby programu.
6. Podporu komunitního přístupu, zotavení a začleňování lidí s duševním onemocněním do běžného života.