Zjisti více

Multimédia

Zajímavé rozhovory, články, podcasty, ale i infografiky, týkající se témat spojených s duševním zdravím, řadíme do naší knihovny multimédií. Vše je tematicky rozděleno. Můžete se dozvědět víc o tématech, která vás zajímají, nebo objevit ta, která pro vás byla doposud neznámá.

Obsah z jiných veřejně dostupných internetových zdrojů je zde vybrán tak, aby zpřístupnil nejkvalitnější materiály, které jsou na internetu volně dostupné.

Zdroje

Děti

Rodiče a učitelé

Covid-19

  • VIDEO: Covid-19 a lékaři
    Klinický psycholog se zaměřením na psychologii krizí Lukáš Humpl v rozhovoru pro DVTV referuje o náročné pozici zdravotníků v době Covidu-19.
  • VIDEO: stres nejev v koronakrizi
    Sestřih záznamu webináře Národního pedagogického institutu ČR na téma Jak zvládat stres a konfliktní situace v pedagogické praxi pedagoga volného času a vychovatele, a to nejen v koronakrizi. 
  • VIDEO: O Zlém draku Koroňákovi
    Třídílná pohádka pro děti, vytvořená psychology Hasičského záchranného sboru ČR, pro snazší pochopení a vyrovnání se s obtížnostmi spojenými s koronakrizí. Čte Michaela Maurerová.
  • VIDEO: duševní zdraví dětí doma i v (online) škole
    Festival o duševním zdraví a mysli "Na hlavu" přináší diskuzi na téma Duševní zdraví dětí doma i v (online) škole. Ta má za cíl poskytnout důležité tipy jak pro rodiče, tak i pro učitele.
  • VIDEO: jak si během covidu zachovat zdravou mysl
    V rámci pátého ročníku Festivalu o duševním zdraví a mysli "Na hlavu" byl představen rozhovor novinářky Daniely Písařovicové a psychiatra Cyrila Höschla na téma Jak si v čase koronaviru zachovat zdravou mysl.
  • ROZHOVOR: Cyril Höschl na téma deprese a koronavirus
    Psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru ze srpna 2020 pro Český rozhlas Radiožurnál mimo jiné odpovídal na otázky: Jsme psychicky připraveni na případnou druhou vlnu pandemie? Nespotřebovali jsme všechnu odolnost už v průběhu jara? Jak se covid-19 zatím podepsal na české společnosti?
  • INFOGRAFIKA: co (ne)dělat v nouzovém stavu
    Organizace Nevypusť duši seskupila 5 bodů, které napoví, že rozložení vlastních sil v čase je stěžejní z toho důvodu, abychom v zápalu prvních dní neshořeli jako sirka.
  • INFOGRAFIKA: koronadeprese
    Jak se aktivovat při koronadepresi? Inforafika z pera organizace Nevypusť duši navrhuje 9 kroků jak na to.
  • ČLÁNEK: karanténa s dětmi
    Článek Linky důvěry přináší 10 užitečných kroků, jak při koronaviru zvládnout situaci, kdy jste doma s dětmi.
  • ČLÁNEK: duševní zdraví a Covid-19
    Projekt Na rovinu přináší informace o duševním zdraví ohledně vypuknutí pandemie Covid-19 cílené na specifické skupiny: veřejnost, zdravotní pracovníky, vedoucí a manažery zdravotních zařízení, opatrovníky nezletilých dětí, starší lidi, lidi s chronickým onemocněním a jejich opatrovníky a lidi v izolaci.
  • ČLÁNEK: těšíme se do školy
    Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání vytvořila tříkrokový manuál na podporu co nejsnazšího návratu žáků do škol tak, aby se všichni co nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. 
  • ČLÁNEK: sejdeme se zase ve škole
    Materiál pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid-19.
  • ČLÁNEK: jak přežít lockdown
    10 kroků na to, jak ve zdraví přežít lockdown s dětmi je doplněno o nápady na denní rozvrh s krátkými přestávkami. V neposlední řadě článek obsahuje návod, jak provádět čtvercové dechové cvičení. 
  • ČLÁNEK: jak pomoci dětem zvládat stres během pandemie
  • Atraktivní inforafika vytvořená Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání popisujev pěti krocích, jak pomoci dětem zvládat stres spojený s pandemií nemoci Covid-19. 
  • WEB: podpora během pandemie
    Web České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání poskytuje odpovědi na širokou škálu otázek týkajících se dětí v čase koronakrize. Dozvíte se zde například, jak děti ochránit před stresem nebo jak jim zajistit hladký návrat do škol po přerušení výuky.
  • PRACOVNÍ LIST: Plánování denního režimu v karanténě
    Nástroj vyvinutý psychology Armády ČR na plánování denního režimu v karanténě. 
  • MATERIÁLY: Koronavirus COVID 19 - Doporučení pro novináře
  • APLIKACE: První psychická pomoc

Péče o sebe

  • VIDEO: seberegulační cvičení
    Když cítím napětí, Když mám hlavu plnou starostí, Když mám vztek, Když nemůžu usnout, … To je jen nástin seberegulačních cvičení vytvořených psychology Hasičského záchraného sboru ČR.
  • VIDEO: Duševní hygiena
    Jak se zbavit stresu za pár minut - i během pauzy v práci. Policejní psycholožky radí jak na psychohygienu.
  • VIDEO: mindfulness úvod
    Národní pedagogický institut ČR představuje úvodní webinář třídílné série o využití mindfulness v životě. Mimo jiné odpovídá na otázky: Co je to mindfulness a co nám může přinést? Jaké jsou základní principy? apod.
  • VIDEO: mindfulness 1
    Druhý díl trilogie psycholožky Lenky Šilerové o využití mindfulness pro omezení stresu přináší především praktické ukázky dvou technik, které mohou využít i úplní začátečníci. 
  • VIDEO: mindfulness 2
    Závěrečný díl trilogie o využití mindfulness k posílení odolnosti a zvládání stresu se věnuje praktickému představení technik rekapitulace a rozvoje laskavosti k sobě. 
  • VIDEO: Zdravý spánek
    Policie ČR radí, jak na zdravý spánek. 
  • VIDEO: wellbeing žáků a učitelů
    Daniel Stach moderuje odbornou konferenci zaměřenou na moderní trendy ve výuce a vzdělávání na základních a středních školách. Toto skoro devítihodinové video je určeno pro náročnější publikum.
  • VIDEO: wellbeing žáků a distanční výuka
    Učíme nanečisto je webinář vedený místopředsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Jeho obsah se zaměřuje na well-being a podporu žáků s nepříznivými podmínkami v distanční výuce. Je tak určen jak pedagogickým pracovníkům, tak rodičům.  
  • PODCAST: nastavení pravidel užívání telefonu u dětí
    Pravidla užívání mobilního telefonu u dětí a dospívajících je jen jedním z témat aktraktivně zpracovaných v podcastové sérii Linky důvěry. Doporučujeme se zaměřit i na jiná témata na této stránce.
  • PODCAST: nadměrné používání telefonu u dospělých
    Jaké vlivy na život a na rodinu má nadměrné užívání mobilního telefonu u dospělých? Odpovědi na tyto i jiné otázky naleznete v podcastové sérii Linky bezpečí.
  • INFOGRAFIKA: péče o tělo
    Ve zdravém těle… zdravá duše! Nahlédněte na infografiku Nevypusť duši. Ta odkrývá zajímavé tipy na to, jak pečovat o své tělo a tím pomoci své duši.
  • INFOGRAFIKA: spánek
    Nemůžete spát? Další ze zajímavých infografik Nevypusť duši. Tentokrát na téma Jak na lepší spánek.
  • INFOGRAFIKA: relaxace
    Věděli jste, že relaxace není jen odpočinek? Mrkněte na zajímavou infografiku a třeba si ji i vytiskněte a dejte na viditelné místo, abyste na žádný z bodů nezapomněli.
  • INFOGRAFIKA: psychohygiena
    Mýt si ruce, čistit zuby… a co takhle očista duše? Nevypusť duši nabízí sedm zásad zdravé psychohygieny.
  • INFOGRAFIKA: plán duševní hygieny
    Psychologové Armády ČR vypracovali rozsáhlejší plán Duševní hygieny. Ten obsahuje sekce zdraví, práce, vztahy a volný čas jakožto oblasti, v rámci kterých je možné pečovat o naše duševní zdraví.
  • ČLÁNEK: péče o sebe
    Článek Linky důvěry popisuje, jak o sebe a své blízké pečovat v náročné době. V době výzev, krizí, konců i nových začátků.

Sebevraždy a sebepoškozování

  • VIDEO: sebepoškozování
    Linka bezpečí natočila poutavé video o sebepoškozování zaměřené na děti. Zhlédněte ho, nebo ho ukažte někomu, o kom si myslíte, že by ho měl vidět.
  • VIDEO: sebevraždy a Covid-19
    Výzkumník z Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler v rozhovoru pro DVTV mluví mimo jiné o tom, že tak velký nárůst deprese a rizika sebevražd v karanténě experty překvapil.
  • PODCAST: sebepoškozování
    Linka bezpečí zpracovala téma sebepoškozování i formou podcastu. Pokud tedy preferujete audio tvorbu, klikněte na příslušný odkaz.
  • PODCAST: sebevražedné myšlenky
    Extrémním, i když ne úplně neobvyklým případem, jsou sebevražedné myšlenky. Podcast linky důvěry vám přiblíží problematiku sebevražedných myšlenek u dětí a dospívajících. 
  • INFOGRAFIKA: příznaky rizika sebevraždy
    Naučte se rozpoznat varovné příznaky rizika sebevraždy. Ať už v hovoru, v chování nebo v náladě. Jednoduchá a přehledná infografika je vhodná pro širokou veřejnost.
  • INFOGRAFIKA: manuál pomoci
    Čtrnáct bodů pomoci při riziku sebevraždy. Pomozte svým blízkým včas. Jednat, je vždy nejlepší volba. 
  • ČLÁNEK: co dělat se sebevražednými myšlenkami
    Iniciativa Na rovinu se v článku věnuje sebevražedným myšlenkám. Jak zvládat těžké myšlenky, i když vypadají skutečné a trvalé? 

Úzkosti a panická porucha

  • ROZHOVOR: odborníci na téma úzkosti
    Nespočet odborníků na depresi a úzkost shrnulo své vědění do zajímavých článků na webu Deprese.com. 
  • ROZHOVOR: život s panickou poruchou
    "První příznaky se u Martina objevily v deváté třídě. Tehdy ještě nevěděl, o co se jedná." Přečtěte si příběh Martina o životě s panickou/úzkostnou poruchou. 
  • ROZHOVOR: život s úzkostnou poruchou
    "Moje psychické a fyzické zdraví se stalo v mém životě číslem jedna." Uvádí Monika po zkušenostech s úzkostnou poruchou. Přečtěte si její příběh na webu Nevypusť duši.
  • WEB: úzkost z úzkostných stavů
    Článek na webu Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra popisuje, co vlastně úzkost je, jaké jsou její složky a jak se projevuje její záchvat. Tento text je velmi přehledný a snadno pochopitelný pro širokou veřejnost.

Deprese

  • VIDEO: Winkler o depresi a sebevraždách
    Výzkumník z Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler se v rozhovoru pro DVTV rozpovídal o nárůstu depresí a sebevražd v době lockdownu. 
  • VIDEO: akutní stavy
    Edukační video Života za zdí nastiňuje problematiku akutních stavů souvisejících s depresí a úzkostmi. Jsou jimi například průběh těžké deprese nebo panické ataky. 
  • VIDEO: projevy deprese
    O depresi se často hovoří jako o smutné náladě, ačkoliv se jedná o velmi závažné onemocnění, které může skončit fatálně. Čím je deprese a jaké jsou její příznaky?
  • ROZHOVOR: odborníci na téma deprese
    Jaký je rozdíl mezi smutkem a depresí? Zapomíná se na utrpení spojené s depresí? Jaké jsou možnosti léčby deprese? To je jen pár z mnoha otázek, na něž lze nalézt odpověď na webu deprese.com. 
  • ROZHOVOR: život s depresí
    Organizace Nevypusť duši vyzpovídala dvacetiletou studentku Annu, která trpí depresivní poruchou. Jaký je její životní příběh?
  • ČLÁNEK: o depresi komplexně
    Web Doba psychiatrie seskupil o depresi zajímavé články. Ty jsou určeny jak laikům, tak těm, kteří se v oblasti duševního zdraví již trochu orientují. 
  • ČLÁNEK: co je to deprese
    Už se vám někdy stalo, že vás přestal zajímat svět? Dění kolem vás je nudný černobílý film a vaše osobní trápení je tak silné, že vás nic jiného nezajímá? Co deprese je, jak ji rozpoznat a kam se obrátit o pomoc, to vše shrnuje článek v tomto odkazu.
  • KNIHA: Jak zvládat depresi, Křivohlavý
    Co je to deprese? Jak pomoci sám sobě v depresi? A jak v ní pomoci svým blízkým? Na tyto i další otázky lze najít odpověď v populárně-naučné knize psychologa Jara Křivohlavého.

Stres a syndrom vyhoření

Psychoterapie

  • VIDEO: Kratochvíl o neurózách a psychoterapii
    Klinický psycholog Stanislav Kratochvíl v přednášce pro TEDx Talks mluvil mimo jiné na téma neuróz, psychoterapie a životní spokojenosti. Tato 18ti minutová řeč je určena pro širokou veřejnost.
  • PODCAST: rozhovory s terapeuty a klienty
    Moje terapie je cyklus podcastů, který postupně poutavou formou představuje příběhy šesti lidí a jejich terapeutů, kterým pomohla psychoterapie.
  • PODCAST: rozhovory s terapeuty
    Radio Wave uvedlo podcast Diagnóza F s cílem představit širokou škálou sociální problematiky očima odborníků. 
  • INFOGRAFIKA: psychoterapie
    Poutavá infografika na téma "psychoterapie" z pera oranizace Nevypusť duši vám pomůže se snazší orientací i v tom, s čím vším nám může psychoterapie pomoci.

Poruchy příjmu potravy

  • VIDEO: ppp a vliv pandemie
    Festival o duševním zdraví a mysli Na hlavu ve spolupráci s centrem Anabel uspořádal přednášku O poruchách příjmu potravy a vlivu pandemie. 
  • PODCAST: ppp
    Poruchy příjmu potravy - vznik onemocnění a co mohou dělat rodiče. To je téma podcastu Linky důvěry, který nabízí mnoho cenných informací týkající se problematiky poruch příjmu potravy.
  • ROZHOVOR: život s ppp
    "Rozbrečela jsem se a nevěděla proč. Během vyučování se mi udělalo tak vnitřně nedobře, že jsem musela odejít na záchod a rozdýchat se." Známá bývalá biatlonistka Gabriela Koukalová o tom, jak málem vypustila duši. 
  • ROZHOVOR: život s mentální anorexií
    Adam ve třinácti letech začal zkoušet první, hodně restriktivní diety. O svém životě s mentální anorexií pojednává v poutavém rozhovoru.
  • INFOGRAFIKA: bulimie
    Mýty a fakta o bulimii. Věděli jste, že mnohdy nemusí být ani vidět? Více se dozvíte v infografice. 

Smrt a umírání

Jiné obtíže

  • PODCAST: o poruchách obecně
    Podcast Klinické Ψ odpovídá na otázku Co je to porucha osobnosti. Je nahrán hlavně pro studenty psychologie, proto je delší a o něco odbornější než všechny ostatní podcasty autorky. 
  • ROZHOVOR: o lidech s onemocněními
    Hnutí Na rovinu shromáždilo příběhy lidí žijícími s psychickými onemocněními. Pokud vás zajímá jak se lidem s psychickými obtížemi žije nebo vás zajímá jejich příběh, klikněte na tento odkaz.
  • ROZHOVOR: život s bipolární afektivní poruchou
    Akční mladá žena, olomoucká malířka, kreslířka a youtuberka Teryll, se rozpovídala pro Nevypusť duši o jejím životě s bipolární afektivní poruchou.  
  • ROZHOVOR: život s hraniční poruchou osobnosti
    O svém životě s hraniční poruchou osobnosti vyprávěla pro Nevypusť duši Petra. Ta se mimo jiné realizuje v několika destigmatizačních projektech - jako Blázníš, No A! a Nejsempsychopat.cz.
  • INFOGRAFIKA: bipolární afektivní porucha
    Co možná nevíte o bipolární afektivní poruše. Takový je název infografiky organizace NevypusŤ duši.

Reference

V této sekci najdete prameny, které jsme na stránkách užili.

  1. Babyak, M., Blumenthal, J. A., Herman, S., Khatri, P., Doraiswamy, M., Moore, K., ... & Krishnan, K. R. (2000). Exercise treatment for major depression: maintenance of therapeutic benefit at 10 months. Psychosomatic medicine, 62(5), 633-638.
  2. Chekroud, S. R., Gueorguieva, R., Zheutlin, A. B., Paulus, M., Krumholz, H. M., Krystal, J. H., & Chekroud, A. M. (2018). Association between physical exercise and mental health in 1· 2 million individuals in the USA between 2011 and 2015: a cross-sectional study. The Lancet Psychiatry, 5(9), 739-746.
  3. Peluso, M. A. M., & Andrade, L. H. S. G. D. (2005). Physical activity and mental health: the association between exercise and mood. Clinics, 60(1), 61-70.
  4. Penedo, Frank Ja; Dahn, Jason Ra,b Exercise and well-being: a review of mental and physical health benefits associated with physical activity, Current Opinion in Psychiatry: March 2005 - Volume 18 - Issue 2 - p 189-193
  5. Puig-Ribera, A., Martínez-Lemos, I., Giné-Garriga, M., González-Suárez, Á. M., Bort-Roig, J., Fortuño, J., & Gilson, N. D. (2015). Self-reported sitting time and physical activity: interactive associations with mental well-being and productivity in office employees. BMC public health, 15(1), 72.
  6. Naczenski, L. M., de Vries, J. D., van Hooff, M. L., & Kompier, M. A. (2017). Systematic review of the association between physical activity and burnout. Journal of occupational health, 59(6), 477-494.
  7. Allen, Amani M, Wang, Yijie, Chae, David H, Price, Melisa M, Powell, Wizdom, Steed, Teneka C, Rose Black, Angela, Dhabhar, Firdaus S, Marquez‐Magaña, Leticia, & Woods‐Giscombe, Cheryl L. (2019). Racial discrimination, the superwoman schema, and allostatic load: exploring an integrative stress‐coping model among African American women. Annals of the New York Academy of Sciences, 1457(1), 104–127. doi.org/10.1111/nyas.14188
  8. Berger, M., & Sarnyai, Z. (2015). “More than skin deep”: stress neurobiology and mental health consequences of racial discrimination. Stress: The International Journal on the Biology of Stress, 18(1), 1–10. doi-org.turing.library.northwestern.edu/10.3109/10253890.2014.989204
  9. Cosley, B. J., Mccoy, S. K., Saslow, L. R., & Epel, E. S. (2010). Is compassion for others stress buffering? Consequences of compassion and social support for physiological reactivity to stress. Journal of Experimental Social Psychology, 46(5), 816-823. doi:10.1016/j.jesp.2010.04.008
  10. Frankl, V. E., Lasch, I., Kushner, H. S., & Winslade, W. J. (2019). Man's search for meaning. Boston: Beacon Press.
  11. Fredrickson, B. L. (2004). Gratitude, Like Other Positive Emotions, Broadens and Builds. The Psychology of Gratitude, 144-166. doi:10.1093/acprof:oso/9780195150100.003.0008
  12. Jordan A. Booker & Julie C. Dunsmore (2016) Profiles of wisdom among emerging adults: Associations with empathy, gratitude, and forgiveness, The Journal of Positive Psychology, 11:3, 315-325, DOI: 10.1080/17439760.2015.1081970
  13. Martin, L., Oepen, R., Bauer, K., Nottensteiner, A., Mergheim, K., Gruber, H., & Koch, S. C. (2018). Creative arts interventions for stress management and prevention—a systematic review. Behavioral Sciences, 8(2), 28.
  14. Bonde, L. O., & Theorell, T. P. (2018). Music and Public Health. (L. O. Bonde & T. Theorell, Eds.). Cham: Springer International Publishing. doi.org/10.1007/978-3-319-76240-1
  15. de Niet, G., Tiemens, B., Lendemeijer, B., & Hutschemaekers, G. (2009). Music-assisted relaxation to improve sleep quality: meta-analysis. Journal of Advanced Nursing, 65(7), 1356–1364. doi.org/10.1111/j.1365-2648.2009.04982.x
  16. Ekholm, O., Juel, K., & Bonde, L. O. (2016). Associations between daily musicking and health: Results from a nationwide survey in Denmark. Scandinavian Journal of Public Health, 44(7), 726–732. doi.org/10.1177/1403494816664252
  17. Kim, J., & Stegemann, T. (2016). Music listening for children and adolescents in health care contexts: A systematic review. Arts in Psychotherapy, 51, 72–85. doi.org/10.1016/j.aip.2016.08.007
  18. McFerran, K. S., Hense, C., Koike, A., & Rickwood, D. (2018). Intentional music use to reduce psychological distress in adolescents accessing primary mental health care. Clinical Child Psychology and Psychiatry, 23(4), 567–581. doi.org/10.1177/1359104518767231
  19. Montello, L., & Coons, E. E. (1998). Effects of Active Versus Passive Group Music Therapy on Preadolescents with Emotional, Learning, and Behavioral Disorders. Journal of Music Therapy, 35(1), 49–67. doi.org/10.1093/jmt/35.1.49
  20. Pelletier, C. L. (2004). The Effect of Music on Decreasing Arousal Due to Stress: A Meta-Analysis. Journal of Music Therapy, 41(3), 192–214. doi.org/10.1093/jmt/41.3.192
  21. Theorell, T. P., Lennartsson, A.-K., Mosing, M. A., & Ullén, F. (2014). Musical activity and emotional competence – a twin study. Frontiers in Psychology, 5(JUL), 1–8. doi.org/10.3389/fpsyg.2014.00774
  22. Baas, M., De Dreu, C. K. W., & Nijstad, B. A. (2008). A meta-analysis of 25 years of mood-creativity research: Hedonic tone, activation, or regulatory focus? Psychological Bulletin, 134(6), 779–806. doi.org/10.1037/a0012815
  23. Bell, C. E., & Robbins, S. J. (2007). Effect of Art Production on Negative Mood: A Randomized, Controlled Trial. Art Therapy, 24(2), 71–75. doi.org/10.1080/07421656.2007.10129589
  24. Campion, M., & Levita, L. (2014). Enhancing positive affect and divergent thinking abilities: Play some music and dance. The Journal of Positive Psychology, 9(2), 137–145. doi.org/10.1080/17439760.2013.848376
  25. Conner, T. S., DeYoung, C. G., & Silvia, P. J. (2018). Everyday creative activity as a path to flourishing. The Journal of Positive Psychology, 13(2), 181–189. doi.org/10.1080/17439760.2016.1257049
  26. Forgeard, M. J. C., & Elstein, J. G. (2014). Advancing the clinical science of creativity. Frontiers in Psychology, 5(JUN). doi.org/10.3389/fpsyg.2014.00613
  27. Ryan, R. M., & Deci, E. L. (2001). On Happiness and Human Potentials: A Review of Research on Hedonic and Eudaimonic Well-Being. Annual Review of Psychology, 52(1), 141–166. doi.org/10.1146/annurev.psych.52.1.141
  28. Schellenberg, E. G., Nakata, T., Hunter, P. G., & Tamoto, S. (2007). Exposure to music and cognitive performance: tests of children and adults. Psychology of Music, 35(1), 5–19. doi.org/10.1177/0305735607068885
  29. Van Den Berg, A. E., & Custers, M. H. G. (2011). Gardening Promotes Neuroendocrine and Affective Restoration from Stress. Journal of Health Psychology, 16(1), 3–11. doi.org/10.1177/1359105310365577
  30. Berry, M. S., Repke, M. A., Nickerson, N. P., Conway III, L. G., Odum, A. L., & Jordan, K. E. (2015). Making time for nature: Visual exposure to natural environments lengthens subjective time perception and reduces impulsivity. PLoS ONE, 10(11), e0141030.
  31. Bratman, G. N., Hamilton, J. P., & Daily, G. C. (2012). The impacts of nature experience on human cognitive function and mental health. Annals of the New York Academy of Sciences, 1249(1), 118-136.
  32. Kotera, Y., Richardson, M., & Sheffield, D. (2020). Effects of shinrin-yoku (forest bathing) and nature therapy on mental health: A systematic review and meta-analysis. International Journal of Mental Health and Addiction, 1-25.
  33. McCurdy, L. E., Winterbottom, K. E., Mehta, S. S., & Roberts, J. R. (2010). Using nature and outdoor activity to improve children's health. Current problems in pediatric and adolescent health care, 40(5), 102-117.
  34. Neff, K. D., Long, P. Knox, M., Davidson, O., Kuchar, A., Costigan, A., Williamson, Z., Rohleder, N., Tóth-Király, I., & Breines, J. (2018). The forest and the trees: Examining the association of self-compassion and its positive and negative components with psychological functioning. Self and Identity. 17 (6), 627-645.
  35. Robert P. Archer (1979) Relationships Between Locus of Control and Anxiety, Journal of Personality Assessment, 43:6, 617-626, DOI: 10.1207/s15327752jpa4306_10
  36. Tsatsoulis, A., & Fountoulakis, S. (2006). The protective role of exercise on stress system dysregulation and comorbidities. Annals of the New York Academy of Sciences, 1083(1), 196-213.
  37. Winch, G. (Director). (2014). Why we all need to practice emotional first aid [Video file]. Retrieved August 13, 2020, from www.ted.com/talks/guy_winch_why_we_all_need_to_practice_emotional_first_aid
  38. Babyak, M., Blumenthal, J. A., Herman, S., Khatri, P., Doraiswamy, M., Moore, K., ... & Krishnan, K. R. (2000). Exercise treatment for major depression: maintenance of therapeutic benefit at 10 months. Psychosomatic medicine, 62(5), 633-638.
  39. Chekroud, S. R., Gueorguieva, R., Zheutlin, A. B., Paulus, M., Krumholz, H. M., Krystal, J. H., & Chekroud, A. M. (2018). Association between physical exercise and mental health in 1· 2 million individuals in the USA between 2011 and 2015: a cross-sectional study. The Lancet Psychiatry, 5(9), 739-746.
  40. Peluso, M. A. M., & Andrade, L. H. S. G. D. (2005). Physical activity and mental health: the association between exercise and mood. Clinics, 60(1), 61-70.
  41. Penedo, Frank Ja; Dahn, Jason Ra,b Exercise and well-being: a review of mental and physical health benefits associated with physical activity, Current Opinion in Psychiatry: March 2005 - Volume 18 - Issue 2 - p 189-193
  42. Puig-Ribera, A., Martínez-Lemos, I., Giné-Garriga, M., González-Suárez, Á. M., Bort-Roig, J., Fortuño, J., & Gilson, N. D. (2015). Self-reported sitting time and physical activity: interactive associations with mental well-being and productivity in office employees. BMC public health, 15(1), 72.
  43. Naczenski, L. M., de Vries, J. D., van Hooff, M. L., & Kompier, M. A. (2017). Systematic review of the association between physical activity and burnout. Journal of occupational health, 59(6), 477-494.
  44. Ohrnberger, J., Fichera, E., & Sutton, M. (2017). The relationship between physical and mental health: A mediation analysis. Social Science & Medicine, 195, 42-49
  45. Rugulies, R. (2002). Depression as a predictor for coronary heart disease: a review and meta-analysis. American journal of preventive medicine, 23(1), 51-61.
  46. Surtees, P. G., Wainwright, N. W. J., Luben, R. N., Wareham, N. J., Bingham, S. A., & Khaw, K. T. (2008). Psychological distress, major depressive disorder, and risk of stroke. Neurology, 70(10), 788-794.
  47. Grigsby, A. B., Anderson, R. J., Freedland, K. E., Clouse, R. E., & Lustman, P. J. (2002). Prevalence of anxiety in adults with diabetes: a systematic review. Journal of psychosomatic research, 53(6), 1053–1060. doi.org/10.1016/s0022-3999(02)00417-8
  48. Hackett, M. L., & Anderson, C. S. (2005). Predictors of depression after stroke: a systematic review of observational studies. Stroke, 36(10), 2296–2301. doi.org/10.1161/01.STR.0000183622.75135.a4
  49. Himelhoch, S., Lehman, A., Kreyenbuhl, J., Daumit, G., Brown, C., & Dixon, L. (2004). Prevalence of chronic obstructive pulmonary disease among those with serious mental illness. American Journal of Psychiatry, 161(12), 2317-2319.
  50. Leucht, S., Burkard, T., Henderson, J., Maj, M., & Sartorius, N. (2007). Physical illness and schizophrenia: a review of the literature. Acta Psychiatrica Scandinavica, 116(5), 317-333.
  51. Bohman, H., Låftman, S. B., Cleland, N., Lundberg, M., Päären, A., & Jonsson, U. (2018). Somatic symptoms in adolescence as a predictor of severe mental illness in adulthood: a long-term community-based follow-up study. Child and adolescent psychiatry and mental health, 12, 42. doi.org/10.1186/s13034-018-0245-0
  52. Yang, J., Zheng, Y., Gou, X., Pu, K., Chen, Z., Guo, Q., ... & Zhou, Y. (2020). Prevalence of comorbidities in the novel Wuhan coronavirus (COVID-19) infection: a systematic review and meta-analysis. International journal of infectious diseases.
  53. Kahn, R., Robertson, R. M., Smith, R., & Eddy, D. (2008). The impact of prevention on reducing the burden of cardiovascular disease. Circulation, 118(5), 576-585.
  54. Wang, L. Y., Denniston, M., Lee, S., Galuska, D., & Lowry, R. (2010). Long-term health and economic impact of preventing and reducing overweight and obesity in adolescence. Journal of Adolescent Health, 46(5), 467-473.
  55. Sofi, F., Valecchi, D., Bacci, D., Abbate, R., Gensini, G. F., Casini, A., & Macchi, C. (2011). Physical activity and risk of cognitive decline: a meta‐analysis of prospective studies. Journal of internal medicine, 269(1), 107-117.
  56. Ahn, S., & Fedewa, A. L. (2011). A meta-analysis of the relationship between children’s physical activity and mental health. Journal of pediatric psychology, 36(4), 385-397.
  57. Sofi, F., Capalbo, A., Cesari, F., Abbate, R., & Gensini, G. F. (2008). Physical activity during leisure time and primary prevention of coronary heart disease: an updated meta-analysis of cohort studies. European Journal of Cardiovascular Prevention & Rehabilitation, 15(3), 247-257.
  58. Penttilä, M., Jääskeläinen, E., Hirvonen, N., Isohanni, M., & Miettunen, J. (2014). Duration of untreated psychosis as predictor of long-term outcome in schizophrenia: systematic review and meta-analysis. The British journal of psychiatry : the journal of mental science, 205(2), 88–94
  59. Baikie, K. A., & Wilhelm, K. (2005). Emotional and physical health benefits of expressive writing. Advances in Psychiatric Treatment, 11, 338-346. doi:10.1192/apt.11.5.338
  60. Danoff-Burg, S., Mosher, C. E., Seawell, A. H., & Agee, J. D. (2010). Does narrative writing instruction enhance the benefits of expressive writing?. Anxiety, Stress, & Coping, 23(3), 341-352.
  61. Klein, K., & Boals, A. (2001). Expressive writing can increase working memory capacity. Journal of experimental psychology: General, 130(3), 520.
  62. Lepore, S. J., Greenberg, M. A., Bruno, M., & Smyth, J. M. (2002). Expressive writing and health: Self-regulation of emotion-related experience, physiology, and behavior.
  63. Purcell, M. (2020). The Health Benefits of Journaling. Psych Central. Retrieved on October 24, 2020, from psychcentral.com/lib/the-health-benefits-of-journaling/
  64. Smyth, J. M., Stone, A. A., Hurewitz, A., & Kaell, A. (1999). Effects of writing about stressful experiences on symptom reduction in patients with asthma or rheumatoid arthritis: A randomized trial. Jama, 281(14), 1304-1309.
  65. Smyth, J. M., Johnson, J. A., Auer, B. J., Lehman, E., Talamo, G., & Sciamanna, C. N. (2018). Online positive affect journaling in the improvement of mental distress and well-being in general medical patients with elevated anxiety symptoms: a preliminary randomized controlled trial. JMIR mental health, 5(4), e11290.
  66. Beck, J. S., & Beck, A. T. (1995). Cognitive therapy: Basics and beyond (No. Sirsi) i9780898628470). New York: Guilford press.
  67. Hamilton, R., Miedema, B., MacIntyre, L., & Easley, J. (2011). Using a positive self-talk intervention to enhance coping skills in breast cancer survivors: lessons from a community-based group delivery model. Current Oncology, 18(2), e46.
  68. Hatzigeorgiadis, A., Zourbanos, N., Mpoumpaki, S., & Theodorakis, Y. (2009). Mechanisms underlying the self-talk–performance relationship: The effects of motivational self-talk on self-confidence and anxiety. Psychology of Sport and exercise, 10(1), 186-192.
  69. Johnson, J. J. M., Hrycaiko, D. W., Johnson, G. V., & Hallas, J. M. (2004). Self-talk and female youth soccer performance. The Sport Psychologist, 18, 44–59. doi.org/10.1123/tsp.18.1.44
  70. McKay, M., Davis, M., & Fanning, P. (2011). Thoughts and feelings: Taking control of your moods and your life. New Harbinger Publications.
  71. Michl, L. C., McLaughlin, K. A., Shepherd, K., & Nolen-Hoeksema, S. (2013). Rumination as a mechanism linking stressful life events to symptoms of depression and anxiety: Longitudinal evidence in early adolescents and adults. Journal of abnormal psychology, 122(2), 339.
  72. Tod, D., Hardy, J., & Oliver, E. (2011). Effects of self-talk: A systematic review. Journal of Sport and Exercise Psychology, 33(5), 666-687.
  73. Winston, S. M., & Seif, M. N. (2017). Overcoming unwanted intrusive thoughts: A CBT-based guide to getting over frightening, obsessive, or disturbing thoughts. New Harbinger Publications.
  74. Yaratan, H., & Yucesoylu, R. (2010). Self-esteem, self-concept, self-talk and significant others’ statements in fifth grade students: Differences according to gender and school type. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 2(2), 3506-3518
  75. Dijkstra, M., & Homan, A. C. (2016). Engaging in rather than disengaging from stress: Effective coping and perceived control. Frontiers in psychology, 7, 1415.
  76. Hovenkamp-Hermelink, J. H., Jeronimus, B. F., Spinhoven, P., Penninx, B. W., Schoevers, R. A., & Riese, H. (2019). Differential associations of locus of control with anxiety, depression and life-events: A five-wave, nine-year study to test stability and change. Journal of affective disorders, 253, 26-34.
  77. Reich, J. W., & Infurna, F. J. (Eds.). (2017). Perceived control: Theory, research, and practice in the first 50 years. Oxford University Press.
  78. Rotter, J. B. (1990). Internal versus external control of reinforcement: A case history of a variable. American psychologist, 45(4), 489.
  79. Spielberger, C. (2004). Encyclopedia of applied psychology. Academic press.
  80. Roddenberry, A., & Renk, K. (2010). Locus of control and self-efficacy: potential mediators of stress, illness, and utilization of health services in college students. Child Psychiatry & Human Development, 41(4),353-370
  81. Bavishi, A., Slade, M. D., & Levy, B. R. (2016). A chapter a day: Association of book reading with longevity. Social Science & Medicine, 164, 44-48.
  82. Begum, S. (2011). Readers' advisory and underestimated roles of escapist reading. Library Review.
  83. Djikic, M., Oatley, K., & Moldoveanu, M. C. (2013). Reading other minds: Effects of literature on empathy. Scientific Study of Literature, 3(1), 28-47.
  84. Mindell, J. A., Meltzer, L. J., Carskadon, M. A., & Chervin, R. D. (2009). Developmental aspects of sleep hygiene: findings from the 2004 National Sleep Foundation Sleep in America Poll. Sleep medicine, 10(7), 771-779.
  85. Rennick-Egglestone, S., Morgan, K., Llewellyn-Beardsley, J., Ramsay, A., McGranahan, R., Gillard, S., ... & Pinfold, V. (2019). Mental health recovery narratives and their impact on recipients: systematic review and narrative synthesis. The Canadian Journal of Psychiatry, 64(10), 669-679.).
  86. Rizzolo, D., Zipp, G. P., Stiskal, D., & Simpkins, S. (2009). Stress management strategies for students: The immediate effects of yoga, humor, and reading on stress. Journal of College Teaching & Learning (TLC), 6(8).
  87. Smith, B. L., Smith, T. D., Taylor, L., & Hobby, M. (2005). Relationship between intelligence and vocabulary. Perceptual and Motor Skills, 100(1), 101-108.
  88. Dilmaghani, M. (2017). Religiosity and subjective wellbeing in Canada. Journal ofHappiness Studies.
  89. Kidwai, R., Mancha, B. E., Brown, Q. L., & Eaton, W. W. (2014). The effect of spirituality and religious attendance on the relationship between psychological distress and negative life events. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 49, 487–497.
  90. Orr J, Tobin K, Carey D, Kenny RA, McGarrigle C. Religious Attendance, Religious Importance, and the Pathways to Depressive Symptoms in Men and Women Aged 50 and Over Living in Ireland. Research on Aging. 2019;41(9):891-911.
  91. Smith, C., & Faris, R. (2003). Religion and American adolescent delinquency, risk behaviors and constructive social activities. Chapel Hill, NC: National Study of Youth and Religion.
  92. Smith, T. B., McCullough, M. E., & Poll, J. (2003). Religiousness and depression: Evidence for a main effect and the moderating influence of stressful life events. Psychological Bulletin, 129(4), 614– 636.
  93. Chu, L.C., 2010. The benefits of meditation vis‐à‐vis emotional intelligence, perceived stress and negative mental health. Stress and Health: Journal of the International Society for the Investigation of Stress, 26(2), pp.169-180.
  94. Galante, J., Galante, I., Bekkers, M.J. and Gallacher, J., 2014. Effect of kindness-based meditation on health and well-being: a systematic review and meta-analysis. Journal of consulting and clinical psychology, 82(6), p.1101.
  95. Newberg, A.B. and d'Aquili, E.G., 2000. The neuropsychology of religious and spiritual experience. Journal of Consciousness Studies, 7(11-12), pp.251-266.
  96. Shonin, E., Van Gordon, W., Compare, A., Zangeneh, M. and Griffiths, M.D., 2015. Buddhist-derived loving-kindness and compassion meditation for the treatment of psychopathology: A systematic review. Mindfulness, 6(5), pp.1161-1180.
  97. Tang, Y.Y., Ma, Y., Wang, J., Fan, Y., Feng, S., Lu, Q., Yu, Q., Sui, D., Rothbart, M.K., Fan, M. and Posner, M.I., 2007. Short-term meditation training improves attention and self-regulation. Proceedings of the National Academy of Sciences, 104(43), pp.17152-17156.
  98. Worthington Jr, E.L., Kurusu, T.A., McCollough, M.E. and Sandage, S.J., 1996. Empirical research on religion and psychotherapeutic processes and outcomes: A 10-year review and research prospectus. Psychological bulletin, 119(3), p.448.
  99. Elliot AJ, Sheldon KM, Church MA. Avoidance Personal Goals and Subjective Well-Being. Personality and Social Psychology Bulletin. 1997;23(9):915-927.
  100. James E. Burroughs, Aric Rindfleisch, Materialism and Well-Being: A Conflicting Values Perspective, Journal of Consumer Research, Volume 29, Issue 3, December 2002, Pages 348–370,
  101. Schwartz, S.H. and Bilsky, W., 1987. Toward a universal psychological structure of human values. Journal of personality and social psychology, 53(3), p.550.
  102. Levy, B., & Langer, E. (1999). Aging. In M. Runco & S. Pritzker (Eds.), Encyclopedia of Creativity (pp. 45–52). San Diego: Academic Press.
  103. Winston, S. M., & Seif, M. N. (2017). Overcoming unwanted intrusive thoughts: A CBT-based guide to getting over frightening, obsessive, or disturbing thoughts. New Harbinger Publications.
  104. Ptáček, R., & Raboch, J. (2013). Diagnóza českého zdravotnictví–Z73. 0. Stres a vyhoření lékařů českých. Tempus Medicorum22(9), 3-9.
Opatruj.se