Stres
a vyhoření

Stres

Stresem je obvykle myšlen vnitřní stav člověka, který je něčím ohrožen nebo toto ohrožení očekává a jeho obrana proti těmto vlivům není dostatečně silná, nebo se dotyčný domnívá, že není silná.1Slovo stres lze také doslovně přeložit jako „svírat“ či „utahovat.“2

Faktory, které spouští stresové reakce, se nazývají stresory.3 Důležité je si uvědomit, že stejně jako je individuální samotné vnímání stresu, také vnímání stresorů je jedinečné. Tedy, co na jednoho působí jako stresor, druhý tak vnímat nemusí. Stresory se dělí na:

  • vnější (hluk, nebezpečí),
  • překážky v uspokojení primárních potřeb (spánku, jídla),
  • zátěž při výkonu (časová tíseň, nadměrné požadavky, ale i nízké požadavky spojené s monotónní prací),
  • sociální stresory (sociální izolace, mezilidské konflikty),
  • konflikty (nejistota v pokusech o zvládnutí úkolů).4
Stres

Stres však nemusí být jen špatný. Pokud ho rozdělíme podle kvality, budeme totiž mluvit nejen o distresu,který bývá doprovázen napětím a úzkostí a často vede k psychickým chorobám, ale také o eustresu. Původcem eustresu jsou příjemné věci, jako třeba svatba nebo povýšení v práci.5

Rozdělení podle kvality však není jediné. Uveďme třeba ještě dělení stresu dle doby působení. Akutní stres je náhlý a nejčastěji k němu dochází po událostech ohrožujících život. Při akutním stresu může dojít až ke ztrátě paměti či dokonce ke ztrátě vědomí.6

Chronický stresnaopak vzniká kvůli dlouhodobému působení zátěžové situace, která postupně spotřebovává síly, které organismus ke zvládání zátěže potřebuje. Může dojít až k úplnému vyčerpání. Za příčiny chronického stresu se udává například:

  • dlouhodobá manželská nevěra,
  • pracovní zátěž,
  • nedostatek spánku,
  • špatné mezilidské stavy nebo třeba
  • nepříznivé životní prostředí.7

Reakce na distres


Stres na člověka působí v mnoha rovinách. Ať už se jedná o tělesnou rovinu,kdy se výrazně snižuje obranyschopnost organismu, dochází k úbytku kostní a svalové tkáně, a naopak k nashromáždění tukové tkáně v oblasti břicha.8 A nejen to. Tělesná rovina je ovlivňována sníženou funkcí reprodukčních mechanismů, člověk může pociťovat bolesti na hrudi, bolesti hlavy, střevní křeče a mnoho dalších nepříjemností.9

Stres nicméně působí i v rovině psychické. Nejčastější reakcí na stres je úzkost. Další z obvyklých reakcí je však vztek, agrese nebo apatie, která může dokonce přerůst v depresi.10 V neposlední řadě zmiňme negativní vliv stresu na proces učení, neboť stres působí na hipokampus, který je centrem učení a paměti.11

Důsledky působení dlouhodobého stresu mohou být závažné. Z dlouhodobého hlediska je zvýšená hladina uvolňované glukózy jedním z faktorů vzniku tzv. stařecké cukrovky, často zvýšený tlak zase příčinou hypertenze. Vysoký tlak může naléhat na ischemickou chorobu srdeční, jejímž nejobávanějším projevem je infarkt myokardu.12

Více informací o psychosomatických onemocněních, způsobených mimo jiné stresory, naleznete v sekci Zdraví. Materiály nejen ke stresu, ale i k syndromu vyhoření pro vás přehledně shromažďujeme v sekci Multimédia.

Pamatujte, že stres má mnoho příčin. Ty, které jeden může považovat za banální mohou na druhého působit velmi silně. Nezanedbávejte vyhledání odborné pomoci, pokud cítíte, že ji potřebujete. Nejlepší volbou je vždy jednat.

Syndrom vyhoření

Podle Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra by syndrom vyhoření měli mít na paměti zejména lidé s vysokým vytížením a lidé pracující v pomáhajících profesích. Právě tito lidé na sebe totiž přebírají náročné pracovní úkoly a v práci tráví nadmíru času, přičemž často podceňují varovné signály, které jim tělo vysílá.

ZsMv dále uvádí, že syndrom vyhoření je stav chronického stresu. Tento stres vede k vyčerpání, a dokonce i pocitům méněcennosti a nedostatku úspěchu. Ve chvíli, kdy se syndrom blíží, a to většinou nenápadně a pomalu, už člověk není schopen účinně fungovat na profesní i osobní úrovni.

Rozdíl mezi stresem a vyhořením je záležitostí míry, což znamená, že čím dříve poznáte příznaky, tím lépe se budete schopni vyhnout syndromu vyhoření:

  • chronická únava
  • nespavost
  • zapomínání/zhoršení koncentrace a pozornost
  • tělesné příznaky
  • častější nemoci a ztráta chuti k jídlu
  • úzkost
  • deprese
  • hněv
  • ztráta radosti
  • pesimismus
  • izolace
  • odloučení
  • pocity apatie a beznaděje
  • zvýšená podrážděnost
  • nedostatečná produktivita a špatný výkon

Je skvělé, pokud nemáte žádný z těchto problémů. Měli byste však mít na paměti všechny tyto varovné signály. Udělejte si čas a poctivě zhodnoťte míru stresu ve vašem životě. Naučte se říkat „Ne,“ dobře si organizujte svou práci a travte svůj volný čas činnostmi, které máte rádi. Pro inspiraci se můžete podívat do sekce Péče o sebe. Pokud cítíte, že potřebujete vyhledat odbornou pomoc, přejděte do sekce Pomoc.

/více info/

Reference

Stres
  1. Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada. 
  2. Janíček, P., Marek, K. a kol. (2013). Expertní inženýrství v systémovém pojetí. Praha: Grada.
  3. Selye, H. (1966). Život a stres. Bratislava: Obzor
  4. Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada. 
  5. Halan, Y. C. (2005). Managing Stress. Slough: NEW DAWN PRESS GROUP.
  6. Matoušek, O. (2003). Pracovní stres a zdraví. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce.
  7. Hartl, P. & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál. 
  8. Ayers, S. & Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada.
  9. Rice, W. H. (2012). The Handbook of Stress Science: Biology, Psychology and Health. Thousand Oaks: SAGE. 
  10. Atkinson, R. (2003). Psychologie. Praha: Portál.
  11. Kim, J. J. & Yoon, K. B (1998). Stress: Metaplastic effects in the hippocampus. Trends in Neurosciencees, 21(12), 505-509. doi: 10.1016/S0166-2236(98)01322-8.
  12. Atkinson, R. (2003). Psychologie. Praha: Portál.
Syndrom vyhoření
  1. https://www.zzmv.cz/syndrom-vyhoreni

 

 

Opatruj.se