Co je duševní onemocnění?
Duševní porucha se používá k popisu takových problémů v oblasti duševního zdraví, které závažným způsobem omezují schopnost jedince dobře se cítit a dobře fungovat v souladu se sebou samým a se svým okolím.
Odhaduje se, že více než 25 % dospělých za svůj život projde duševní nemocí a přibližně 20 % dětí čelí potížím v oblasti duševního zdraví.1 Dále také, že minimálně 70 % problémů v oblasti duševního zdraví se poprvé projeví v dětství nebo dospívání. Příčin duševních nemocí bývá mnohdy více a svoji roli hrají nejrůznější rizikové faktory jako osobnostní predispozice, společenské faktory a faktory prostředí, v němž jedinec žije.
Ti, kteří se setkají s duševním onemocněním, mohou vyžadovat pomoc a péči odborníka. Léčba může zlepšit příznaky a fungování jedince, může pomoci předcházet opakovanému návratu příznaků a může působit jako prevence negativních dopadů nemoci na duševní well-being.
Léčba, péče a podpora duševně nemocného se zaměřuje na znovunalezení duševní pohody a rovnováhy, nehledě na věku nebo duševním onemocnění jedince. První příznaky duševní nemoci, nebo první diagnóza, můžou být děsivé a težce snesitelné. Avšak včasná pomoc a podpora dítěti, dospívajícímu nebo dospělému s duševním onemocněním, může zajistit lepší průběh zotavení a znovunalezení duševní pohody.
Děti a dospívající
Úzkostná porucha:
Úzkostné poruchy u dětí jsou přetrvávající strachy, obavy a úzkosti, které tlumí schopnost dítěte účastnit se hry, pracovat ve škole, případně fungovat ve společenských situacích způsobem přiměřeným věku.Porucha pozornosti a hyperaktivity (ADHD):
Ve srovnání se svými vrstevníky mívají děti s ADHD výrazně větší potíže s pozorností, impulzivním jednáním, hyperaktivitou, případně kombinací zmíněného.Poruchy autistického spektra (PAS):
Poruchy autistického spektra mají neurologický podklad a projevují se již v útlém dětství, zpravidla ještě před třemi lety věku. Míra závažnosti PAS bývá různá, obecně však lze říct, že dítě s touto poruchou mívá výrazné obtíže v komunikaci a interakci s druhými.Poruchy příjmu potravy:
S poruchami příjmu potravy se pojí zkreslený způsob přemýšlení o tělesné hmotnosti a úbytku hmotnosti a nezdravé jedení, které mohou vyústit v život ohrožující fyzické komplikace a dále vedou k zásadnímu narušení emocionálního a společenského fungování.
Deprese a další poruchy nálad:
Deprese je přetrvávající pocit smutku a ztráty zájmu, který narušuje schopnost dítěte fungovat a interagovat s druhými. Bipolární porucha vyúsťuje v extrémní výkyvy nálad mezi depresí a extrémním emočním nabuzením či jednáním, ktére může být riskantní až nebezpečné.Posttraumatická stresová porucha (PTSD):
PTSD představuje dlouhodobou emoční zátěž, úzkost, stresující vzpomínky, noční můry, narušené chování, a to v návaznosti na předcházející násilí, zneužívání, zranění či jiné traumatické události.Schizofrenie:
Schizofrenie je porucha vnímání a myšlení, která u postižených osob způsobuje halucinace, bludy, narušené myšlení a jednání.
Dospělí a senioři
Úzkost a panické ataky:
S pocitem úzkosti se v nějaké fázi života setkal či setká každý z nás. Úzkost je do jisté míry přirozeným stavem. Úzkost nám pomáhá lépe se soustředit nebo čelit nebezpečné situaci, která nám hrozí. Skutečným problémem se stává, pokud se objevuje stále častěji a pokud nepramení z konkrétní situace. Úzkost je složitá kombinace emocí zahrnujících strach a zlé předtuchy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání a chvění rukou. Úzkost může být akutní, trvat krátce, nebo dlouhodobě. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky.1Bipolární afektivní porucha:
Bipolární porucha bývá diagnostikována u jedinců, kteří prochází obdobími extrémně nízké (depresivní) a/nebo extrémně vysoké (manické) nálady.Deprese:
Deprese je v dnešní době velmi skloňovaným pojmem. Deprese bývá diagnostikována u jedinců, kteří zažívají dlouhodobý propad nálady a je pro ně těžké až nemožné prožívat radostné chvíle. Jedná se o závažnou, dlouhotrvající poruchu psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami a patologickým smutkem. Dotyčný pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení, a také úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršenou pozornost a soustředění. Někdy může být patrná zvýšená agrese.2 Pokud pociťujete příznaky deprese či úzkosti, podívejte se do sekce Péče o sebe na tipy, co pro sebe můžete udělat. V případě, že cítíte, že na to sami nestačíte, řekněte si o pomoc. Seznam kontaktů na odborníky naleznete v sekci Pomoc.Poruchy příjmu potravy:
Diagnózou poruchy příjmu potravy bývají označení jedinci s nezdravým způsobem přemýšlení o jídle a vztahu ke svému tělu, a to i na úrovni nezdravých pocitů, chování a návyků.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD):
Posttraumatická stresová porucha se může rozvinout u osob, které zažily traumatickou událost, v jejímž důsledku došlo k rozvinutí nepříjemných, obtěžujících symptomů.Obsedantně-kompulzivní porucha:
Obsedantně-kompulzivní porucha je onemocnění doprovázené vtíravými myšlenkami a nutkavým chováním.Poruchy osobnosti:
O poruchách osobnosti lze hovořit u lidí, jejichž osobnostní rysy negativně ovlivňují každodenní fungování, často ve vztazích s druhými lidmi.Porucha přizpůsobení:
Porucha přizpůsobení společně se smíšenou úzkostnou poruchou a depresivním laděním je častěji známá jako situační deprese. Často jde o reakci jedince na závažný stres. Objevuje se, pokud je jedinec neschopen se přizpůsobit nebo zvládat určitou životní situaci. Projevuje se subjektivní tísní a dalšími poruchami emocí, jejichž rozvoji předchází stresová událost či události.Psychóza:
Lidé trpící psychózou vnímají svět odlišným způsobem, než ostatní. Vnímání světa lidí trpících psychózou se liší od vnímání ostatních halucinacemi, bludy, případně obojím.Sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a krize duševního zdraví:
Sebepoškozující a sebevražedné tendence jsou indikátorem závažné krize duševního zdraví. Obzvláště v případě těchto potíží je nutná co nejvčasnější pomoc, aby bylo zajištěno bezpečí jedince.
